13 barev díky kterým namalujete jakýkoli obraz

Paul Cézanne
10 minut čtení

Občas mi chybí to přešlapování u stojanu, napětí v ruce, nervozita a hlavně odhodlání pustit se teď okamžitě do toho…
Ne že bych na začátku všeho vždycky věděla, které barvy použít na to a tamto a co mi vznikne za barvu smícháním tamtěch barev nebo jak se to celé projeví v lazuře. I po mnoha letech praxe je míchání barev pro mě někdy to pravé dobrodružství.

Ještě mám v živé paměti pátrání po “paletě barev”, jak jsme si to “tajemství” předávali, opisovali od sebe navzájem.
Protože pak už nebylo co řešit. Nakoupili jsme barvy (spíš rodiče a příbuzní), namačkali na paletu a pustili se celí dychtiví
do práce. Spokojení, že když známe tu “paletu barev”, tak se přeci nemůže nic stát. Teď to dáme a namalujeme obraz, který svět neviděl…

Určité napětí cítím před samotnou prací ještě dnes, ale nesmím se jím nechat ochromit. A proto, pokud vám ještě nikde nevyzradili to “tajemství”, tak věřte, že ho v textu právě dnes najdete. A ještě možná mnohem víc.

Text pro vás tentokrát napsal lektor našeho ateliéru ak. mal. Miroslav Pesch.

Na vaší paletě by neměly chybět následující barvy

  1. Zinková a titanová běloba
  2. Okr a Kadmium žluté světlé (střední a tmavé si namícháte, když k této barvě přidáte kadmium červené)
  3. Můžete si paletu doplnit tzv. Permanentní žlutí
  4. Jedna z červení ( Puzzola , Caput mortuum nebe Anglická červeň, Siena pálená, Červený okr)
  5. Určitě musíte mít Kraplak (nebo Alizarin)
  6. Jednu z těchto barev - Umbra vám vystačí. Mám na mysli pálenou nebo něco místo ní - Kasselská nebo van Dyckova hněď. Banálně řečeno je výhodné mít na paletě jednu tmavě hnědou. Samozřejmě, dá se namíchat (tmavě hnědá)
    třeba z puzzuoly a černé.
  7. Světlé kadmium červené 
  8. Tmavé kadmium červené
  9. Chromoxid tupý
  10. Chromoxid ohnivý
  11. Ultramarin
  12. Kobalt světlý a tmavý
  13. Čerň kostní

15 tipů kterou barvou co malovat

Zinková běloba

Je pololazurní a chladná. Kdybychom chtěli malovat stříbřitě lesklý pochromovaný plech nebo stříbrně lesknoucí se klubko nití, použijte k tomuto účelu zinkovou bělobu. Snad i křídla andělů by mohla mít tuto vybledlou éterickou barevnou formu, i když husí křídlo je místy sněhově bílé a místy nažloutlé. Zinkovou bělobou bych maloval lesk rybích šupin. Šlehačku na dortu, igelitový sáček v supermarketu nebo bílou průhlednou fólii, sklo, či plexisklo apod. Třeba i kostku cukru.

Titanová běloba

Barva na zdi v pokoji je většinou bílá, ale poněkud teplejšího tónu. V tomto případě by bylo lepší použít bělobu titanovou.
Barva slonové kosti je běloba titanová nebo kremžská, která je ještě teplejší a hodně krycí stejně tak jako běloba titanová.
Vše to, co nezáří chladným jasem nebo nemá onu světelnou vybledlost, je spíše běloba titanová (popř. kremžská či-li olovnatá). Kostka másla na talíři bude stejně“ titanově“ bílá jako žulová kostka silnice, ovšem s příměsí šedé a stopových zbytků jiných barev.

Cezanne by ji určitě nemaloval jen bílou a černou, ale šedou (světle a tmavě šedou), ve které by se objevovaly nuance šedě lomených teplých a studených barev celého spektra (žlutá, zelená, modrá, červená, fialová, hnědá-chápej červená).
Květy lilie bych ale asi maloval bělobou zinkovou. Jenomže nevím, jak Cezanne?

Jan Zrzavý, V zajetí mužské přitažlivosti
Josef Čapek, malba

Červené barvy

Jaký je zhruba rozdíl mezi

  • Rumělkou světlou a Kadmiem červeným světlým a
  • Rumělkou tmavou a Kadmiem červeným tmavým?

Asi podobný jako mezi červenou cihlou patřící nějakému domu a sraženou temnější a barevně hlubší lidskou krví.

Barvy jako Karmín, Kraplak a Alizarin vytvářejí až purpurově do fialova zbarvenou plochu a když jsou položeny na bíle našepsované plátno, připomínají vzdušný prostor nebes před západem slunce. Jsou schopny vyvolávat melancholickou tíseň, i když nejsou vyloženě chladné.

Rudolf Kremlička, český představitel modernismu a člen skupiny Tvrdošíjných (spolu s Václavem Špálou, Janem Zrzavým
a Josefem Čapkem), míchal Kraplak s bělobou a používal ho v portrétech a malbě ženské tváře. Bělobou změněný kraplakový tón se stane pastelově barevným. Asi tak jako byste dali do vanilkové zmrzliny chromoxid ohnivý a ten ji změnil v pistáciovou.

Rozdíl mezi Kadmiem tmavým a Rumělkou tmavou je ten, že Kadmium vyvolává více pocit něčeho emailovitě povrchového (jako linkrustry na zdech v chodbě domu), pocit povrchu z „ něčeho“. Rumělka položená ve více vrstvách vytváří zvl. barevnou substanci, která jakoby září zevnitř a vyvolává, doslova vytváří, pocit barevného prostoru. Podobně jako byste se dívali
do rozžhavené ocelárenské pece.

Jednou jsem jí použil na obraze. Nutno dodat, že jsem do barvy míchal mastex (thalek neboli klouzek), což je šedý prášek,
který má šupinovitou mikrostrukturu (jako rybí šupiny) a tím pádem hedvábný lesk. Dodává barvám sametový charakter, jako vosk v tempeře (tzv. voskovo- temperová emulze). Možná, že to způsobil onen mastex, ale stejně si myslím, že Rumělka tmavá má zvláštní „tajemnou moc“.

Rumělka tmavá a Kraplak

Jsou to barvy přírody. Kraplak je původu rostlinného, stejně jako Alizarin živočišného (z červů). I Rumělka je původně minerál,
i když se již vyrábí chemicky. Všechny jsou alespoň trochu pololazuní či dokonce lazurní (ultramarín, chromoxid ohnivý, rumělka tmavá, kraplak, smaragdový lak, lampová čerň, siena přírodní). Je to způsobeno pojidlem. Mají hodně oleje a to jim dodává hloubku.

Ultramarin

Ultramarín je Lapis lazuli (drahokam). Je barvou oblohy. Používali ji všichni mistři v renesanci. Moc barev neměli. Vzácný Lapis lazuli a přírodní zemité hlinky. Samozřejmě železité červeně atd. Něco jako Kadmia a Chromoxidy, o tom se jim mohlo jen zdát. Ultramarín je chladný a jde do fialova. Tím se liší od Kobaltu. Ultramarín je meditativní, je to barva prostoru.

kobalt

Kobalt je barvou předmětu, má velkou sytost a je teplejší a zemitější. Je jako barva na předmětu (na plotě). Kobalt je zemitější a taky jako by odkazoval k povrchu něčeho hmotného. Kobaltová barva se může v přírodě vyskytovat jako barva květu nebo zabarvení zvířat (peří papouška). Nic jiného mě nenapadá. Více méně je to barva z velké části průmyslová a designová (barva vyrobených prefabrikátů nebo hotových výrobků).

Mezi Ultramarínem a Kobaltem je podobná analogie jako mezi Chromoxidem ohnivým a Chromoxidem tupým.

Lapis Lazuli, dnešní Ultramarin

Chromoxid tupý

Chromoxidem tupým byste mohli malovat listy bazalky. V přirozeném slova smyslu vyvolává pocit barvy zeleně a trávy. Chromoxid tupý rychle zasychá, je krycí a může být v podmalbě.

Chromoxid ohnivý

Chromoxid ohnivý byste vhodně použili pro malbu pažitky. Chromoxid ohnivý může evokovat lesní chlad a prostor jeho stínů. Životní prostor kapradin. Tak jako by přináležel více zastřenému okruhu lesní lokality než povrchu nějaké umělé či přirozené látky.

Je pololazurní, nedávejte jej samostatně ve vrstvách do podmaleb a spodních vrstev. V silné vrstvě může dokonce ztrácet barevnost stejně jako pařížská modř, která je obdobně pololazůrní.

Chromoxid ohnivý je barvou vody, žabinců, kopřiv, pažitky, kapradin, lesních tůní a stinných zákoutí. Je to barva spočinutí a přináleží nejen hmotným věcem, ale i milosrdnému prostoru odpočinku, uklidnění a meditace. Možná, že to, co na nebi vytváří lapis lazuli, činí v lese obdobně chromoxid ohnivý.

Obě barvy jsou pololazurní, mají více oleje. To je činí hlubšími.

Zelenou se v renesanci podmalovávaly obličeje figur a to na místech, kde měl být stín (tzv. inkarnáty).

Smaragdový lak

Je snad “nejagresivnější a nejjedovatější“ barva jakou znám. Když se v malém přidá do modře (do kobaltu) zvýší její brilanci.

Lampová čerň

O té jsem již psal. Tajemná hluboká barva. Ale dnes již není. Museli byste někde nasbírat saze plynových lamp a utřít ji s olejem. Jako kluk jsem s ní ještě maloval (sedmdesátá léta). To jsem ale ještě nevěděl zhola nic. Zkrátka byl jsem ještě “tabula rasa“. Ale pamatuji si ji, že Lampová černá barva byla málo krycí a velmi hluboká. Určitě jsem ji dával i do spodních vrstev. Zkrátka vše špatně. Zbyl mi pocit a tušení.

Kostní a železitá čerň

To jsou rychleschnoucí barvy. Zvláště železitá (obsahuje těžký prvek a je sikativní-urychluje schnutí)

Siena a Okr

Pokud jde o Okry, jsou teplé. Na rozdíl od Okru je Siena přírodní chladnější a pololazurní. Má více oleje, což může způsobit časem i její tmavnutí. Je to zvláštní barva. Myslím si, že ji lze využít i v pleťovce v portrétu, protože okr je zkrátka moc teplý a jednoznačný. Nejsem si jistý a neviděl jsem originál, ale mám pocit, že ji použil Gauguin pro jeden svůj a můj oblíbený autoportrét. Kdyby jste dali do obou černou, viděli byste rozdíl dvou zelených.

Samozřejmě, barvy se dají míchat. Nejlepší je si to vyzkoušet. To je ta první varianta (pro malbu ala prima). Nebo barvy vrstvit přes sebe jako u klasického malování a pak můžete využít lazur.

Doporučuji si někde sehnat katalog nebo vzorník akvarelových barev (Umtom, např. prodejna u nás v ateliéru), nejlépe si je jednotlivě koupit a vyzkoušet si sčítání barev přímo na nich. Např. co se stane, když Chromoxid ohnivý přelazurujete jednou okrem, pak Umbrou přírodní nebo van Dyckovou hnědí. A pak třeba kraplakem atd.

Ukázka modrozeleného peří papuška
Ukázka barevnosti peří papouška

Neapolská žluť

Je zvláštní, taková exkluzivní VIP barva na legitimaci.

Kadmium světlé žluté

Jde (přibližuje se) vždy do světlé připomínající chladnou barvu citrónu. Jde dokonce trochu až do zelena. Když přidáte do světlého žlutého Kadmia trochu červené, stane se s ní Kadmium žluté tmavé.

Kadmium žluté tmavé

Jde do barvy přezrálé banánové slupky. Obě kadmia jsou krycí, vydatná, můžete je míchat s čímkoliv. Hodně barví. Žlutá se v krajině taky moc nevyskytuje, snad jen žlutá květu, žlutý písek nebo žloutek vajíčka.

Směsi barev

Je dobré si uvědomit, že barvy jako Kobalt modrý, zelený, Cromoxid tupý, Železitá čerň, téměř všechny kysličníky železa (Anglická červeň, Puzzuola, Caput mortuum, atd.), Siena pálená, van Dyckova hněď, Kasselská hněď, Okr, a svým způsobem Kadmia jsou opticky zemitější povahy. Jsou vhodné pro malbu objektů a předmětů. Často v těchto případech tyto barvy podvědomě „ saháme“ na paletě. Barvy jako Ultramarín, Smaragdovgý lak, Chromoxid ohnivý, Kraplak nebo částečně i Kadmia (kadmium purpurové) jsou vhodné pro vyjádření přírodních živlů nebo atmosféry prostředí, stínů předmětů atd.

Nyní mluvím o klasickém (iluzivním) zobrazení. To co platí pro modernu, že barvy neodpovídají skutečnosti, neplatí v moderně pochopitelně úplně vždy (je to spíše obraz od obrazu, autor od autora, jednotlivá období autorská, jednotlivé umělecké směry a jejich časová chronologie atd.) Úplná transformace barev nastává při abstrakci, ale tam může barva působit zase zpětně, může i ve své znakovosti materiálově něco připomínat. Toho si všimli již dávno biologové při pohledu do mikroskopu, že konec konců každý detail něčeho reálného je ve skutečnosti abstrakce. S tím souvisí i malba na zdi a Boudníkovy experimenty, ale taky přeložená a rozpitá kaňka na papíře připomínající běžícího koně od Salvadora Dalího.

Tak např. o Tyrkysové modři jsem nemluvil. Ale ta se v oleji objevuje sporadicky. Šlo mi jen o základní barvy klasické palety. S těmito barvami namalujete vše. Víc nepotřebujete. Někdy je lepší paletu redukovat než barevně rozšiřovat.

A nezapomeňme, že:

Na množství barev nezáleží, spíše na barevných vztazích

Ale pozor, to není ještě záruka krásné a působivé barevnosti. Obraz je barevný tehdy, když jsou barvy harmonicky vyvážené. Kolik tam je barev a jestli z obrazu uděláte dekorativní skládačku coby své barevné logo nebo jej posouváte do monochromu, je jedno. Vyřešený monochrom může být „barevnější“ než špatně dekorativně sestavená vícebarevná kompozice (viz. Picassovo Modré a Růžové období anebo Tři hudebníci: obojí je správně a vyváženě barevné. Na množství barev nezáleží, ale na barevných vztazích ano).

V postmoderně neplatí žádné pravidlo. Platí vlastně všechny, pokud jsou zdůvodnitelné, ale malba má v postmoderně již jiné postavení mezi médii. Je to složitější a nebudeme to rozebírat.

Tento výčet barev samozřejmě není kompletní a vyčerpávající. Já sám pracuji ve škole s barvami průmyslovými (v rámci sítotisku a provozu grafických dílen AVU).

Na závěr malé shrnutí

  • Nenechme se ochromit ani zlomit “nezkušeností”
  • Na začátku všeho zkusme mít na paletě jen 13 barev
  • Bílá a černá může být studená i teplá barva
  • Nejkrásnější červená je Kraplak
  • Nejdražší barva na světě je konečně dostupná všem
  • Nebojme se zářivých barev
  • Některé barvy si můžeme “našťourat” v přírodě
  • Záleží více na barevných vztazích než na množství barev 

A pokud nemáte odvahu začít se studiem sami, přijďte mezi nás. Moc rádi vám v začátcích pomůžeme. Třeba na některém půlročním nebo víkendovém kurzu či jednodenním workshopu.

Václav Špála, obraz se zátiším
Ak. mal. Miroslav Pesch, lektor moderní a postmoderní malby
Naučí vás, dívat se na moderním umění

Do Ateliéru Babylonie.cz mne přivedla náhoda. Setkal jsem se, myslím že to mohlo být v roce 2012, během tzv. kurzu Letní akademie na AVU v Praze s Lenkou Husárikovou.

Pracuji jako odborný asistent  na AVU v Praze v Grafických dílnách, ve kterých mám na starost jednu z grafických technik:...Více o lektorovi

Nabídka doporučených kurzů

Expresivně laděná krajinomalba. Tmavě zelenohnědé stromy a polní cesta v západu slunce
Pololetní kurz
Út: 18:00 - 21:00 hod
19 termínů/57 hod.
(1 hod./145 Kč)
Mírně pokročilí
8 300 Kčnejsme plátci DPH
Malířská paleta plná barevných tónů. Na paletě leží přírodní štětinový štětec se žlutou rukojetí
Workshop
So/Ne: 10:00 - 17:00 hod
6 hodin
Začátečníci
1 100 Kčnejsme plátci DPH
Olejovými barvami namalovaná černá mourovatá kočka na zelené trávě s bílými kopretinami mezi stromy
Víkendový kurz
So-Ne: 10:00 - 17:00 hod
12 hod./víkend
Začátečníci
3 000 Kčnejsme plátci DPH

Podobné články

Vídeňský ateliér malíře a interiérového designéra Hanse Makarta
3 minuty čtení
Vrchol a pád zapomenutého vídeňského designéra a malíře Pokud interiéroví designéři a “akademicky” (klasicky) zaměření malíři hledají inspiraci, pak by neměli přehlédnout rakouského “netalentovaného” malíře a dekoratéra Hanse Makarta. Ve své době...
Položená první vrstva malby na namalovaném portrétu
8 minut čtení
Volný přepis postupu dle ak. mal. Josefa Veselého, předsedy sdružení českých amatérských malířů 1.11.2017 vyšel 1. díl seriálu Jak namalovat portrét , 15.11.2017 vyšel 2. díl portrétu krok za krokem a dnes nás čeká díl závěrečný. Namalovat portrét,...
Ukázka podmalby a prvních vrstev
7 minut čtení
Volný přepis postupu dle ak. mal. Josefa Veselého, předsedy sdružení českých amatérských malířů Pravidelně mívám šimrání kolem žaludku, když se pouštím do malování portrétu. A věřte, že nejsem jediný výtvarník, který se potýká s trémou před samotným...

Napište komentář

Mějte přehled o tom, co se u nás právě děje

Jak mít nejnovější informace z ateliéru? Přihlaste se k jejich odběru.

Formulář byl odeslán, děkujeme.

Kurzy malování a kreslení

Náš ateliér

v Praze na Jiřáku

  • Přemyslovská 2346/11, Praha 3
  • Otevírací doba: Po-Pá od 9 do 19 hod
  • mapa

Možnosti platby

  • Hotově
  • Online
  • Převodem
  • Poukázky
  • Kartou