Malujte přes čtvercovou síť jako Vincent Van Gogh

Použití čtvercové sítě - dřevořezba dle Alberta Dürera
8 minut čtení

Co je to čtvercová síť?

Čtvercová síť je rámeček, který řeší reálné vztahy mezi objekty v reálném prostředí. Naučte se používat čtvercovou síť a vyzrajete tak nad perspektivou stejně jako Vincent van Gogh. Ač slavný malíř, perspektivu neovládal. Přesto maloval a kreslil dokonalé pohledy na přírodu, ulice i města. Stačila k tomu nenápadná pomůcka a to čtvercová síť. U něj tedy síť hvězdicová.

Jak vypadá čtvercová síť?

  • Je to rám (hliníkový, dřevěný) jakéhokoli rozměru, ve kterém jsou pravidelně do čtverce od sebe vodorovně a svisle natažené nitě nebo provázky a tím je vytvořena síť.
  • Na skle nebo fólii jsou fixem narýsovány horizontální a vertikální linky do pravidelných čtverců.
  • Van Gogh nepoužíval čtverce, nýbrž měl v obdélníkovém rámu z napnutých provázků hvězdici. Ta se ale lépe využije
    pro průčelný pohled (lineární jednobodová, jednoúběžníková, středová perspektiva).
  • Také to může být hledací okénko tzv. perspektivní hledáček který má tvar čtverce, obdélníku, kruhu nebo elipsy
    a vzácně i trojúhelníku.

K čemu se síť používá?

  1. K přenosu motivu, který chceme nakreslit buď zmenšením, zvětšením, nebo ho nakreslíme 1:1
  2. Sítí předem nakreslený motiv přeneseme na kterýkoli povrch jako je plátno, deska, zeď, strop rovný nebo kupolovitý.

Proč je někdy lepší použít sítě než se “učit” lineární perspektivu?

Dle profesora Františka Kadeřávka (1885-1961) v přeneseném slova smyslu:

Pro architektonickou kompozici je právě tato metoda výhodná, protože nemusíme při tvorbě myslet
na perspektivu a uvolněně bez studu a svobodně se můžeme oddávat kreslení a malování a obohatit
tak svojí kompozici.

Jak ji můžeme používat?

Použití čtvercové sítě vyžaduje od výtvarníka určitou zručnost a znalost. Ale stejně dobře se může úkolu zhostit i začátečník.

Kresba 1:1

Vytvořenou síť nebo hvězdici v rámu si upevníme před sebe na stojánek tak, abychom viděli skrz celý rám na motiv, který chceme kreslit - hodí se pro kresbu či krajinomalbu v plenéru. Poté malujeme vše, co v jednotlivých dílech vidíme.
V tento moment nemusíme perspektivu vůbec ovládat.

Pokud použijeme perspektivní okénko z papíru nebo fólie i s napnutou či nakreslenou sítí, pak si síť přilepíme k okraji plátna
na které malujeme, nebo koukáme skrz okénko přes nataženou ruku. A malujeme pouze to, co v jednotlivých částech okénka vidíme. I teď o perspektivě nemusíte nic vědět.

Pokud však použijeme hledací okénko bez sítě a nerozumíme perspektivě je to pro nás složitější úkol, protože nemáme zorné pole rozdělené na jednotlivá okénka a řídíme se pouze okrajem. Tudíž se nám může stát, že se v obraze ze začátku “ztratíme”.

Zmenšování, nebo zvětšování přeneseného motivu i kresba 1:1

V současnosti se tato metoda hojně používá pro kresbu na svislou zeď nebo motiv z fotografie. Samozřejmě se dá použít
pro cokoli a kdykoli. Také ji ve velkém využijí animátoři, designéři nebo bytoví návrháři, restaurátoři, malíři fresek, štukolustra
i klasičtí výtvarníci.

Na fotografii si nakreslíme síť a ve zvoleném poměru nakreslíme síť na podklad na který se chystáme malovat.
Poté kresbou vyplníme čtvereček po čtverečku. Platí to pro všechny možnosti přenesení.

Portrétování přes skleněnou tabulku - dřevoryt od Albrechta Dürera
Ukázka jak Michelangelo přenášel podkresbu na klenbu Sixtinské kaple

Obelstěte perspektivu jako staří Egypťané a Michelangelo

Odkdy a kdo čtvercovou síť používal?

Čtvercovou síť používali již umělci starověkého Egypta. Postup práce byl naprosto stejný jako používáme v současnosti,
jen s rozdílem použitých materiálů.

egyptský postup

Návrh monumentální sochy nakreslili zmenšený na papyrus, přes něj rozvrhli pravidelné čtverce a na obřím kvádru jemně
do kamene tu samou, poměrově zvětšenou síť vytesali. Potřebovali u velikých soch zachovat správné poměry. A tato metoda
je díky zručnosti umělců přesná a rychlá. Stejným způsobem přenášeli i malby na zeď.

V Renesanci (16 stol. n. l.), kdy “vznikla” perspektiva a na přenos přes mřížku se vůbec nezapomnělo, ba právě naopak.
Tato metoda sítí se stala již dříve nepostradatelnou a účinnou při přenosu maleb do kupolí. Freskami se hojně zdobily stropy sálů, hal a právě Michelangelo Buonarroti si tak mohl ulehčit práci na slavné Sixtinské kapli, která trvala 4 roky.

Postup přenosu sítě v Sixtinské kapli

Těsně pod klenbou dělníci sestavili vodorovnou plochu o několika metrech, na kterou v pravidelných odstupech napnuli provazy do čtverců ve zvoleném poměru dle vytvořených skic. Pod konstrukci si stoupl pomocník svírající pochodeň nebo svíci, který zespodu svítil z vybraného stanoviště na provazy, které svůj stín vrhly na klenbu. Druhý pomocník ihned stíny uhlem obkreslil. Tím pádem už bylo jasné, kde můžou dělníci nanést čerstvou omítku a připravit tak podklad pro denní práci malíře, tedy Michelangela.

V Čechách stejného postupu při malbě fresek používal např. Václav Vavřinec Reiner (1689-1743) - kostel sv. Kateřiny na Praze 2.

A jak můžete přenést svoje kresby na omítku tak jako Michelangelo?

Přenos skicy na zavadlou omítku v Sixtinské kapli

Michelangelo měl tři možnosti způsobu práce

  1. skicu rozdělenou na čtverce v menším měřítku bude držet v ruce a okénko po okénku překreslí na zeď, nebo
  2. si nakreslí nové kresby ve skutečném měřítku a jejich kontury proděraví rádlem. Poté přiloží prodirkovaný papír na omítku. Rozemletým uhlem nanese a klepáním jemně zatlačí hmoždířem z látky prášek do děr. Poté papír opatrně z čerstvě zavadlé omítky sundá. Kontury má tak přenesené a začne malovat.

V době renesance se malíři ve svých dílnách učili přenášet i skutečně reálné objekty a pohledy přes mřížku do svých děl.

Např: Leon Battista Alberti použil jemný závoj, do něhož vetkali čtvercovou síť. Tu pak napnuli na rám, který poté stál mezi umělcem a kresleným objektem, konkrétně u Albertiho to byla architektura. U Albertiho šlo konkrétně o architekturu. Alberti pak čtverec po čtverečku přenesl na papír a ejhle “lineárně perspektivní pohled byl na světě.” Malba nebo kresba se dala kreslit 1:1, zvětšovat i zmenšovat.

Tvorbu přes síť přivedl k dokonalosti norimberčan Albrecht Dürer. Závoj nahradil skleněnou deskou, na kterou síť narýsoval. Vytkl si stálé pozorovací místo či-li bod oka tzv. mechanickým okulátorem, aby byl přenos objektu na milimetr přesný.

Postupně se začaly k přenosu kresby používat optické mechanické pomůcky jako Camera Lucida nebo Camera Obscura. Mimochodem tyto dvě optické pomůcky používáme ve výtvarné tvorbě i v současnosti. Ale to už je trochu jiný příběh.

Ukázka přenesení obrazu do perspektivního zobrazení pomocí nitě
Ukázka jak staří Egypťané dokázali využít sítě k tvorbě monumentálních soch

Chcete čtvercovou síť v rámu koupit nebo vyrobit?

Popravdě, nikdy jsem se po síti v obchodech nepídila. Vyrábím si ji vždycky sama podle toho, který formát právě potřebuji.
Pár perspektivních okének jsem vyrobila do ateliéru již před lety.

Při výrobě mějte na paměti - jak chcete být daleko od objektu který máte v plánu kreslit a který formát papíru jste si zvolili.
K výrobě rámu použijte cokoli, co doma najdete:

  • staré rámy a rámečky od obrazu
  • skleněné destičky
  • průhlednou tvrdou folii nebo průhledné plexisklo
  • karton nebo tvrdý papír

Dejme tomu, že sedím venku, koukám na dům a chci ho začít kreslit. Zvolím si k odpovídajícímu pohledu velikost kartónu. Vyříznu do něho okénko takové velikosti, abych pohled který chci kreslit v okénku viděla. Pak si zvolím jestli z nití udělám hvězdici, nebo je naopak napnu v pravidelných odstupech do sítě a je hotovo.

Také záleží na tom, jestli  chcete karton chcete držet v napnuté ruce před sebou, nebo si ho připevníte k druhému stojanu nebo nějakému jinému stojánku či si ho přichytíte k boku podkladu na který malujete. Já osobně, když síť použiji držím  ji v ruce před sebou.

Vytvořená síť v rámu, nebo překreslená na skle či plexiskle může mít jakýkoli rozměr i pravidelné rozvržení polí. Ale vždy musí být k poměru se sítí, kterou jste si nakreslili třeba na fotografii a jinou předlohu ve 2D.

Pusťte se s odhodláním a v klidu do práce. Zahoďte zodpovědnost a staňte se na okamžik opět dítětem.

Ve kterém kurzu učíme kreslit touto metodou?

Perspektivní okénko používáme v různých kurzech a pomáháme tak začátečníkům pochopit zákony perspektivy a naučit se tak dívat a vnímat souvislosti. Ať je to kurz olejomalby, kurz kresby pro začátečníky nebo kurz základů perspektivního kreslení.

Přímo s mřížkou se u nás naučí pracovat začátečníci portrétisté, malíři holandských zátiší i jiné historické malby, hyperrealisté
i ve figurální tvorbě. Nesmím opomenout na designéry, kteří mřížku používají jiným způsobem.

Tipy, jak s tím vším pracovat

Jelikož po letech o perspektivě něco málo tuším, tak taky vím z jaké vzdálenosti mám na dům koukat. Vám prozradím vychytávku, jak to i bez znalosti lineární perspektivy budete vědět i vy. Velikost čtverce je rovna jednomu patru domu.

Kdybyste chtěli pomocí sítě přenést stojící figuru ve skutečné velikosti, zvažte, jestli se vám vyplatí dát si tu práci a okénko
si vytvořit tak velké, aby velikost čtverce byla 50 cm.

Na sklo i plexisklo si nakreslete síť fixem, který jde po zaschnutí umýt, abyste si mohli na každou práci zvolit jiné rozměry sítě.

Na předlohu kterou chcete kreslit nekreslete mřížku přímo. Položte si sklo, plexisklo, fólii nebo pauzovací papír na předlohu
a až na to si mřížku vytvořte. Osobně používám na A4 čtverce 1x1 cm na A3 už 2x2 cm.

Když si nebudete jistí něčím ve čtverečku při překreslování do mřížky, pak si čtverec rozdělte ještě na menší dílky.

Pokud chcete kresbu oproti předloze zvětšit pak rozměry násobte. Např. mám fotografii neteře Báry o velikosti A4 a chci si portrét zvětšit na A2. Pak na předloze vyrobím síť ze čtverců 1x1cm a na A2 si zvolím velikost 3x3 cm nebo 4x4 cm.

A opačný postup zvolím u zmenšení obrázku.

Pro kresbu reálného modelu (ve 3D) můžete využít již výše zmiňované optické mechanické pomůcky a to Cameru Obscuru
(tu se můžete u nás naučit vyrábět) a Cameru Lucidu, která je trochu komplikovanější, neboť se u kreslení nemůžete vrtět ani vy ani model.

A nejjednodušší postup překreslení je použití projektoru. Hyperrealisti již nic jiného k přenosu nepoužívají. Jen si musíte dát pozor na správné nastavení, abyste neměli kresbu zdeformovanou.

Úžasné je přenášet diapozitivy a fotky bez použití PC. Ten fotografii může i “rozpixelovat” a když máte nekvalitní fotku a levný projektor, pak toho moc neuvidíte.

Na čtverečkovaný papír si také můžeme nakreslit jakýkoli složitý půdorysný útvar a přenést ho díky čtvercové síti do prostoru.
K tomuto postupu už ale musíme o lineární perspektivě něco málo vědět.

Na závěr malé shrnutí

  • Čtvercová síť je rám ve kterém je v pravidelných odstupech do tvaru čtverců napnutý provázek. Může být i do tvaru obdélníků, nebo hvězdice 
  • Síť používáme k přenosu předlohy nebo objektu na podklad na který chceme malovat
  • Skrz rámeček a síť vidíme reálnou předlohu (3D), nebo si síť narýsujeme třeba na fotografii
  • Síť používali už staří Egypťané a velký rozmach užití i inovace nastal v renesanci
  • Je lepší si sítě vyrábět dle zvolené kompozice, než koupit univerzální
  • Když se síť naučíte používat, pak se postupně naučíte vidět perspektivu

Přijďte na víkendový kurz kreslení pro začátečníky a seznámíte se tak s použitím čtvercové sítě osobně.

Už vám běžím nachystat stojan.

Zdroj: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie - 1995, Perspektiva - Praha 1951, Vlastní znalosti

Perspektivní rámečky vyrobené z různých materiálů
Ukázka vyrobené čtvercové síti v rámu od obrazu
Ukázka vyrobené hvězdicové sítě v blindrámu (slepý rám, klínový rám)
Ukázka nalepení provázků na kartonový papír
Hotová čtvercová o 9 polích, síť je vyrobená z tvrdšího kartonu
Lenka Husáriková, lektorka kurzů perspektivy pro začátečníky a dizajnéry
Majitelka Babylonie

Do ateliéru jsem se dostala tak, že jsem ho založila. Vystudova jsem SUPŠ sv. Anežky v Českém Krumlově. Začala jsem oboremrestaurátorství deskových maleb, ale ve třeťím ročníku nám obor ministerstvo zrušilo a byla z toho najednou užitá malba.

Čas na vlastní tvorbu si "kradu" o víkendech....Více o lektorovi

Nabídka doporučených kurzů

Rytmické rozčlenění stromů ve stromořadí v jednoúběžníkové perspektivě se středovou linií
Pololetní kurz
Čt: 18:00 - 20:00 hod
120 min. týdně
Začátečníci
6 500 Kčnejsme plátci DPH
Na papíru tužkou nakreslená věž barokního kostela v lineární jednobodové perspektivě
Víkendový kurz
So-Ne: 10:00 - 17:00 hod
14 hodin
Začátečníci, mírně pokročilí
2 500 Kčnejsme plátci DPH
Skica černou fixkou barokního leštěného stolku ve 3D
Měsíční kurz
Po: 10:00 - 12:00 hod
120 min. týdně
Začátečníci
2 000 Kčnejsme plátci DPH
Kresba džbánu v zátiší uhlem
Pololetní kurz
Út: 16:00 - 18:00 hod
120 min. týdně
Začátečníci
6 500 Kčnejsme plátci DPH

Podobné články

Ukázka kontrastu barev
8 minut čtení
V ateliéru si chvílemi připadám jak v chemické laboratoři, nebo jako čarodějka. Když si míchám média a laky, připravuji barvy z pigmentů a rozhoduji se, které tóny právě na vysněný obraz použiji. Je to ráj a já jsem v něm opravdu šťastná. Proč jsem...
Henri Matisse, malíř u práce ve svém ateliéru
12 minut čtení
Techniku kresby přírodním uhlem jedni milují a druzí zatracují. Přitom to je kreslicí materiál, se kterým se úžasně ušpiníte a v kresbě schováte drobné chyby. Když jsem s ním poprvé kreslila, tak jsem ho samozřejmě i ochutnala. A proč ne, když je to...
Paul Cézanne
10 minut čtení
Občas mi chybí to přešlapování u stojanu, napětí v ruce, nervozita a hlavně odhodlání pustit se teď okamžitě do toho… Ne že bych na začátku všeho vždycky věděla, které barvy použít na to a tamto a co mi vznikne za barvu smícháním tamtěch barev nebo...

Napište komentář

Mějte přehled o tom, co se u nás právě děje

Jak mít nejnovější informace z ateliéru? Přihlaste se k jejich odběru.

Formulář byl odeslán, děkujeme.

Kurzy malování a kreslení

Náš ateliér

v Praze na Jiřáku

  • Přemyslovská 2346/11, Praha 3
  • Otevírací doba: Po-Pá od 9 do 19 hod
  • mapa

Možnosti platby

  • Hotově
  • Online
  • Převodem
  • Poukázky
  • Kartou