Něco o začínajících malířích a malování

Výtvarný ateliér Pabla Picassa
7 minut čtení

Jako malá jsem pořád čmárala. Cokoli a kamkoli. Ale jen než mě přijali do lidové školy umění. Tam nám vštípili, že základem výtvarného umění je kresba. Po devíti letech jsem vyšla z lidovky, kde jsem prošla kresbou, malbou, plastikou, keramikou
a grafikou. Příprava mi pomohla k přijetí na uměleckou školu, kde jsem čtyři roky studovala a stála u stojanu. Již pěkných
pár let kreslím, maluji a učím. Přesto mám stále dojem, že stojím na začátku.

Když za mnou chodí studenti (kteří se chtějí naučit kreslit a malovat), že ani po půl roce nejsou tak dobří jako druzí, kteří trénují již pár let, těžko se mi vysvětluje, že musejí být pokorní a trénovat. Že ti ostatní mají prostě náskok.

A jak mě pak potěší, když přijdou nebo napíší poděkování s tím, že jsem měla pravdu. Trpělivost se prostě vyplácí.
Někteří pořádají výstavy, dost se jich dostalo na umělecké školy a děti svým řemeslem vynikají nad ostatními vrstevníky.

Netvrdím, že se řemeslu musejí učit všichni, kteří projdou jakýmkoli ateliérem. Je hodně studentů, kteří si přijdou ke stojanům odpočinout, uvolnit se a vypnout. Neskutečně mě těší, když si někdo vybere k odreagování právě výtvarné umění.

Musíme ovládat všechny techniky a odvětví malířského umění?

Dokonalý umělec by měl ovládat veškeré druhy technik a všechna odvětví malířského umění. Zvládnout tak širokou oblast však vyžaduje mimořádné vědomosti, řemeslnou zručnost a disciplínu. I proto jen nepatrná část vyvolených, geniálních lidí, může tohoto cíle dosáhnout. Věříte tomu?

Jak to bylo

Například v renesanci nebylo výborného malíře, který by neovládal dokonale výtvarné techniky jako malbu a kresbu.
Někteří navíc ovládali skvěle i grafiku a sochařství. Důkazem toho jsou slavná (někdy jen populární) i méně známá jména.

Ti ostatní (až na zapomenuté geniální umělce) nebyli tak řemeslně zruční nebo talentovaní. Lopotili se od 8 let v dílnách slavných malířů a nakonec se vyučili alespoň nějak “zručnými malíři” girland, draperií, architektury, krajinek a příhodných ornamentů.

Později se však i někteří výborní malíři specializovali jen na jedno odvětví, v něm se naprosto zdokonalili a v dílnách různých Mistrů se pak řemeslu věnovali až do své smrti, pokud si nezaložili vlastní dílnu. Dříve ateliéry existovaly pouze na akademiích (od renesance) a v palácích šlechty, jinak se pracovalo v dílnách.

Ukázka tvorby prostoru v zátiší, kresba uhlem a pastelem
Tmavě a světle tužkou nakreslený deštník - ukázka hloubky

Jak to je?

Nemysleme si, že v současnosti “dílny” neexistují. Není jich tolik, přesto byly a jsou. Např. Andy Warhol měl “Továrnu” - nejen
na feťácké mejdany. Prý i Damien Hirst má kolem sebe v ateliéru pár desítek lidí.

Nemyslím tím ateliéry, do kterých se lidi chodí učit kreslit ze zájmu, nebo si jen tak odpočinout. Na druhou stranu i tam může postupem času s vybranými talentovanými i šikovnými studenty dojít k tzv. “dělbě práce”. Dílnami také nemůžeme rozumět přerozdělování zakázek.

Známé jsou samozřejmě hlavně restaurátorské dílny a těch je vskutku hodně. A nemusí tam pracovat zrovna špičkoví pomocníci “dělníci - malíři” i kdybychom si to mysleli. V současnosti se opravuje Muzeum hl. města Prahy a když si vybavím,
že tam jakýsi diletant “mrší” Brožíka, tak je mi do pláče. Nojo no...

Pak si vzpomenu na sebe, jak jsem spálila ve 2. ročníku střední školy při brigádě kus fresky v historickém Zátkově sídle u Budějovic, už se nedivím vůbec ničemu. Já naštěstí vím, a to 100%, že moje chyba to nebyla. Ptáte se, jestli bych i já osobně takovou dílnu chtěla? Nepochybně. Úplně ji vidím v živých barvách

A jak jsou na tom naši současníci?

Většina malířů redukuje a drží si svůj standart ve vybraném úseku:

  • technice (olejomalba, akryl, kombinované techniky, aj.)
  • způsobu (vlastní rukopis)
  • tématu, výjevu (figura, krajina, zátiší, abstrakce,...)
  • a oboru (kresba, malba, grafika).

Bezpochyby jsou i tací, kteří se sice věnují jednomu, ale hledí dosáhnout určité výše a překonat tak běžný průměr.
A je jedno, jestli se bavíme o profesionálech nebo samoucích.

Co je vhodné pro začátečníky?

Nejlepší by bylo, kdybychom jako malíři začátečníci svoji pozornost věnovali všem odvětvím. Postupem času se začneme beztak vymezovat a svoji polohu si najdeme. Veškerou svoji lásku a zájem vložíme do svých schopností a jednoho odvětví. Svoje znalosti a schopnosti prohloubíme nejen praxí, ale i teoretickými znalostmi. Proto se nevrhejme pouze po jednom zdroji. Hledejme, docházejme, poslouchejme, čtěme, koukejme, kresleme, malujme a experimentujme.

Nakreslit a namalovat se dá prakticky všechno, jenže někdy se to stejně nehodí, i když je to věc jinak velmi cenná
nebo výjimečná. Návod a výběr zkušeného rádce je potom téměř nepostradatelným.

TIP

např. se nám líbí široký pohled do krajiny a hned bychom ho chtěli namalovat. Jenže na to samé místo postavíme profesionálního učitele nebo malíře a pohled pro něj mnoho neznamená. Motivu chybí popředí. A kdo zkoušel venku malovat
ví, jak je těžké docílit hloubky a vzduchu, když nám schází popředí. To díky své výraznosti, pestrosti barev a ostrým světlům dodává obrazu pocit hloubky, tzv. vzdušné perspektivy.

Kresba lesa od Julia Mařáka - ukázka vzdušné perspektivy v krajině

 

A teď něco z mojí praxe

Z devítileté praxe vím, že malíř začátečník se nejdřív vrhne do samostudia a shání informace z knih (bohužel, většina knih
na trhu je absolutně nevhodných dokonce špatných), z internetu a videí. Potom se snaží konzultovat svoje výtvory třeba
v různých fórech na internetu, kde bohužel díky pochlebovačům přijde o poslední zbytky soudnosti a získává tak pocit,
že cokoli nakreslí, je perfektní.

A to je škoda, opravdu. Dost laiků je talentovaných, ale díky takovým “přátelům” ustrnou a neposunou se ani v technice,
ani nerozvíjejí svůj vzácný talent. Přitom stačí svoje výtvarná díla vzít do auta, domluvit se v některých ateliérech a svoje práce ke konzultaci dovézt. Ano, je pravdou, že někde budou chtít zaplatit, někde však poskytují informace zdarma.

V Babylonii máme na facebooku VIP skupinu pro současné i bývalé studenty, kam mohou svoje díla nahrát a nechat si je zdarma konzultovat.

Ano, vím, že spousty lidí kreslí jen tak pro radost a učit se vůbec nechtějí. O těch se tu nezmiňuji a jsem doopravdy ráda,
že se malování a kreslení věnují. Jsem totiž přesvědčena o tom, že čím víc lidí se bude věnovat jakémukoli druhu umění, tím bude méně nešťastných a agresivních jedinců plných vzteku, nenávisti, zloby a násilí, které postupně vedou k válkám.

 

Dobře, chci se učit a čím mám tedy začít?

Volba motivu - hledejme jednodušší tvary

Volba motivu pro začátečníka není vůbec snadná. Běžně se stává, že se přehlédne motiv pro kreslíře velmi vhodný a naopak. Někdy se začátečník zbytečně namáhá kresbou předmětu pro malíře zcela bezcenným.

První podmínkou, abychom dosáhli úspěchu, je rozhodně volba motivu. Ale vždy musíme myslet a brát ohled na schopnost
a dovednost malíře, také na přírodní vlivy, změnu světla, stinná místa atd. Začátečníkům doporučujeme nepouštět se
do složitých motivů, u kterých by váhal i ostřílený malíř. Takové téma je vážně nevděčné a mohlo by hned na začátku málo zkušeného kreslíře skolit.

TIP na NEvhodný výběr motivu

např. Pohledy z vyvýšeného místa na celou skupinu domů a zejména na celé město jsou určitě motivem pro začátečníka nevhodným. Množství a rozmanitost forem je tak veliká, že je velmi těžké zachytit a podat neklidný až roztříštěný dojem
i pro zkušeného kreslíře

U tak složitého pohledu musíme pojmout:

  • nejlepší vzdálenost od místa tvorby (naše stanoviště)
  • jedno, dvou až tříbodovou perspektivu
  • živé a neživé formy - faunu, flóru a stroje rytmus
  • četnost budov
  • třídit vědomé informace, …

TIP na vhodný výběr motivu

Je to právě opačný motiv od širokých a dalekých výhledů. Takové jednoduché předměty najdeme velmi snadno všude nablízku. Tzn. nejlepší jsou takové, které máme hned po ruce:

  • stará vrata
  • malebná zákoutí
  • chaloupky
  • kostelík
  • zátiší z geometrických tvarů, židle
  • kuchyňské nádobí, atd.

Je-li tedy motiv složitý a skupina tvarů početná a chceme-li si zvolit naše stanoviště odkud se chystáme kreslit a malovat, pak si najděme takové místo, aby byl hlavní předmět důrazný a nepřebilo ho nic kolem stojícího. Tzn.

  1. aby na něj dopadalo světlo, díky kterému vynikne,
  2. nebo, odstoupíme tak daleko abychom zachytili ještě okolí, na které nebudeme klást takový důraz a tím se stane méněcenným a kontrastem oživí a dá vyniknout hlavnímu motivu.
Kresba geometrických tvarů s výraznou draperií (látka, hadr), kresba a valéry tužkou
Tužkou nakreslené geometrické zátiší s plechovou konvicí

Vyjádření hloubky

Důležité a ne tak snadné, zejména pro kreslíře, je vyjádření hloubky.

TIP jak na hloubku

např. Postavíme-li se tak, aby některé předměty byly blízko k nám a jiné vzdálené, pak i chromatickou škálou dosáhneme
bez větších problémů hloubky a dodali jsme tak kresbě popředí a pozadí.

“Tesáno do kamene” - hloubka v chromatické škále (jednobarevné)

Vzdálenější předměty jsou vždycky světlejší a blízké předměty jsou naopak sytější (barevné), v chromatické škále tmavší.

Při kresbě v popředí použijeme silnou a tmavou čáru, zato v pozadí skicujeme črtami slabšími, ale také méně určitými, respektujícími zákony perspektivy. Tzn. Stejně velké předměty rozvržené v nestejných vzdálenostech se zobrazují odlišně.
Čím jsou od nás vzdálenější, tím se předměty, ač stejné velikosti, zmenšují. A přidáme-li k tomu různou sílu čáry, je zřejmé,
že tak dosáhneme působivé hloubky.

TIP na štafáž (doplněk do pozadí či popředí)

Pokud se budeme muset kvůli stínu nebo kontrastu mezi hlavním motivem a okolím vzdálit od našeho stanoviště, pak se může stát, že v popředí náhle vznikne “prázdné místo”. Tzn. že střed a pozadí (2-3 plán) nám příliš vystupuje a my musíme sáhnout
po tzv. štafáži (figury, povoz, stromy, kameny, křoví, atd.).

Štafáž umístíme na správné místo tak, jak nám velí všeobecné pravidlo: “štafáž neumisťujeme ani doprostřed ani do okrajů.” Správně umístěnou štafáží dojem obrazu zvýšíme.

Figura jako štafáž?

TIP

Začátečníci, NEvybírejte si za štafáž figuru. Raději sáhněte po neživém předmětu, protože špatně nakreslená postava nám zkazí celý dojem z obrazu. Důležitý je i přesný odhad její velikosti. Bez znalosti perspektivy nám to bude zcela jistě činit dost veliké potíže. Proto si vybírejme předměty, za které můžeme naše “nedoučené nedostatky” schovat před zvídavým okem diváka. Tzn. nakreslíme křoví nebo kameny.

Tím netvrdím, že výběr neživých předmětů je něco podřadného. Pravdou je, že kdo kreslí špatně figuru, kreslí stejně špatně
i krajinu, ale na křoví i kamenech se to povede před povrchními a málo znalými diváky schovat :).

Ale nevěšme hlavu, v současnosti se 50% studovaných malířů zachová úplně stejně, jako my.

A vůbec, figura v krajině ano, nebo ne?

Figura, správně do krajiny a architektury zakreslená, nám dává poměrně přesnou představu o velikosti a rozloze namalovaného námětu.

Ale někdy figurální štafáž není ani žádoucí. Představme si, že namalujeme půvabnou krajinu v osamělé náladě a postavíme
do ní člověka. V ten moment nám figura klid a mír naruší.

Zato, když jde o surrealistický výjev, pak mi hned naskočí Toayen a Šíma. U nich takový argument v obrazech nenajdete.
Tam postava ještě osamělost podtrhne. Jenže to už nejde o štafáž, nýbrž o samotný motiv.

Nezapomínejme však, že použití štafáže je vlastně pomůckou a její použití provedeme spíš náčrtem než prokreslením.

A celé to můžu podtrhnout heslem našeho ateliéru: “Kdo se učí malovat, učí se i dívat a to vám změní život”.

Na závěr malé shrnutí

  • Výtvarné dílny jsou stále v kurzu
  • Malíř začátečník by měl projít všemi odvětvími
  • Dovezte svoje práce ke konzultaci
  • Při volbě témat hledejte jednoduché tvary
  • Naučte se vyjádřit hloubku
  • Využívejte štafáž
  • Učte se kreslit figury (je to zábava)

PS. Jste malíř začátečník a cítíte, že byste se chtěl víc rozkreslit? Neváhejte a přihlaste se třeba na kurz kresby pro úplné začátečníky v Praze.

Lenka Husáriková, lektorka kurzů perspektivy pro začátečníky a dizajnéry
Majitelka Babylonie

Do ateliéru jsem se dostala tak, že jsem ho založila. Vystudova jsem SUPŠ sv. Anežky v Českém Krumlově. Začala jsem oboremrestaurátorství deskových maleb, ale ve třeťím ročníku nám obor ministerstvo zrušilo a byla z toho najednou užitá malba.

Čas na vlastní tvorbu si "kradu" o víkendech....Více o lektorovi

Nabídka doporučených kurzů

Kurzy kreslení a malování pro seniory, Praha 3
Měsíční kurz
Po: 10:00 - 12:00 hod
4 termíny/120 min.
Začátečníci, mírně pokročilí
1 400 Kčnejsme plátci DPH
Kurzy kresby a malby pro veřejnost, Praha 3
Měsíční kurz
Po: 18:00 - 20:00 hod.
4 termíny/120 min.
Začátečníci, mírně pokročilí
1 400 Kčnejsme plátci DPH
Kresba džbánu v zátiší uhlem
Pololetní kurz
Út: 16:00 - 18:00 hod
19 termínů/120 min.
Začátečníci
6 100 Kčnejsme plátci DPH

Podobné články

Ukázka podmalby a prvních vrstev
7 minut čtení
Volný přepis postupu dle ak. mal. Josefa Veselého, předsedy sdružení českých amatérských malířů Pravidelně mívám šimrání kolem žaludku, když se pouštím do malování portrétu. A věřte, že nejsem jediný výtvarník, který se potýká s trémou před samotným...
Ukázka imprimitury, podkresby a částečné podmalby
12 minut čtení
Volný přepis postupu dle ak. mal. Josefa Veselého, předsedy sdružení českých amatérských malířů Už v lidové škole umění jsme jako malé děti portréty malovaly a kreslily s nadšením a nic nám neříkala zodpovědnost za to, jak portrét dopadne. Neřešily...
Pohled na Věž v Jindřichově Hradci od ak. mal. Jaroslava Kutmana
6 minut čtení
dle akvarelové malby prof. Jaroslava Kutmana: Věž v Jindřichově Hradci V poslední době jsem si tak nějak mimoděk všimla, že malba akvarelem je zřejmě “COOL”. Všude je jí plno: články, dotazy od studentů, diskusní fóra jsou plná ukázek děl, sociální...

Napište komentář

Mějte přehled o tom, co se u nás právě děje

Jak mít nejnovější informace z ateliéru? Přihlaste se k jejich odběru.

Formulář byl odeslán, děkujeme.

Kurzy malování a kreslení

Náš ateliér

v Praze na Jiřáku

  • Přemyslovská 2346/11, Praha 3
  • Otevírací doba: Po-Pá od 9 do 19 hod
  • mapa

Možnosti platby

  • Hotově
  • Online
  • Převodem
  • Poukázky
  • Kartou