První historické použití čtvercové dlažby v obraze

Lorenzetti Ambrogio, obraz Zvěstování ve kterém je použita první vědomá průčelná perspektiva
3 minuty čtení

aneb na perspektivu krok po kroku pěkně od podlahy I. díl

O perspektivě a jejím použití bych mohla psát dlouho a s vášní sobě vlastní, vám ukazovat různé příklady, možnosti a fígle. Vůbec nemůžu tvrdit ani pomyslet, že bych perspektivu kdy vůbec poznala dokonale, ale něco málo vím a ráda bych vám pomohla, nebo vás aspoň nasměrovala. Začneme pěkně od podlahy a hned s postupy, které si můžete vyzkoušet.

Vyjádření prostoru v obraze bylo až do rané renesance neznámým pojmem. Hloubku ve starších historických výtvarných dílech nehledejme (gotický i románský sloh). Objekty byly malovány za sebou a ve stejných, nebo nesmyslných velikostech. Nebo byly skládány pod a nad sebe. Je to podobné jako u kresbiček malých dětí. Ty kreslí stejným způsobem a prostor (hloubku) nevyjadřují.

Jak v kresbě a malbě můžeme využít čtvercových sítí jsem už psala. Rozebrali jsme si podrobně k čemu je využijeme a jak a kdy je můžeme použít a kreslit díky nim v perspektivě i na fasády či plátno, aniž bychom znali její pravidla. I jak si vyrobit čtvercový rám, stejný, jako používal Vincent van Gogh, i jak ho máme použít.

V tomto článku chci probrat jiné použití čtvercových sítí pro malířství. Zcela odlišné od toho, jak jsme s nimi pracovali doposud. Konečným cílem renesančních malířů bylo správně zobrazit viděný prostor a zejména architekturu. Všechny stavby,
až na některé výjimky, byly malovány a kresleny v poloze průčelné (ještě se tím NEmyslí průčelná perspektiva).
Tzn. Pohled do obrazu pouze zepředu a placatý. Zcela bez hloubky. Možná by se to dalo přirovnat k zobrazení nárysu. Jakmile však byla popsána možnost jednoduše v obraze vytknout šířku, délku a výšku, byla tím úloha zobrazování architektury (hloubky) vyřešena.

Malíři časné renesance se pokusili řešit úkol zobrazování hloubky (prostoru) tím, že se snažili v obraze vystihnout čtvercovou dlažbu (pavimente) na podlaze (vodorovné roviny), kdy čtvercové desky kladli na podlaze průčelně (zepředu). Přítel stavitele florentského domu, Filipa Brunelleschio, Leon Battista Alberti (1402—1472), architekt a malíř z Florencie, nám zachoval ve svém spisu (byl mu připsaný) “Della pittura libri tre” nejstarší způsob vyřešení tohoto úkolu.

První způsob použití lineární perspektivy při kreslení dlažby, je to však nesprávná perspektiva
Názorná ukázka skrz obraz co jsou to hloubkové a průčelné přímky

Postup nejstaršího vyjádření dlažby v lineární průčelné perspektivě

Florentská průčelná metoda (nesprávná perspektiva)

  • Rozdělili základnu obrazu na díly, původně florentské lokte, a spojili body dělení 1,2,...5 s hlavním bodem h obrazu
    (tzv. hloubkové od podstaty, chceme-li vyjádřit hloubku). Bod h ještě neměl pravidly danou výšku. 
  • Malíři s ním pracovali pocitově, nebo ho umisťovali do celé výšky dospělého muže. Tak získali v obraze neprůčelné (svislé-vertikální) spáry dláždění.
  • Poté si opravdu odhadem zvolili výšku první průčelné spáry S1 dláždění (vodorovné-horizontální).

Malíři správně usuzovali, že obrazy dalších spár budou následovat v řadě, která se řídí matematickým zákonem.
A zvolili zákon velmi jednoduchý:

  • další obraz S2 volili ve ⅔ šířky obrazu první vrstvy dlaždic, další vodorovnou spáru S3 dali do vzdálenosti ⅔ obrazu spáry předchozí a tak dále.
Spojení hloubkových přímek s bodem h (horizontem) a vytvoření odhadem první průčelné přímky (S1)
Vytvoření všech průčelných přímek S2,....S5 vždy 2/3 z předchozích 3/3
Spojení všech hloubkových přímek s bodem h (horizont) a zvýraznění průčelných přímek
To už je celá dlažba vytvořená NEsprávnou perspektivou, vznikla tak opravdová parabola

Takhle mohli nakreslit libovolný počet spár průčelných. Metoda ale NEní správná. Úhlopříčky v takto vytvořeném čtvercovém dláždění netvoří přímku, nýbrž lomenou linii. Tímto způsobem bylo zobrazeno dláždění na obraze Zvěstování od Ambrogia Lorenzettiho z roku 1344 (je to úvodní obrázek článku s fialově znázorněnou lomenou linií). Podle odborníků byla v tomto obraze poprvé vědomě, hlavního bodu + hloubkových úběžníkových přímek - použita lineární průčelná perspektiva
(tzv. jednobodová, jednoúběžníková, centrální).

Most v lineární průčelné perspektivě

Albertio postup v lineární průčelné perspektivě (správná perspektiva)

Jiná metoda, jak správně zobrazit čtvercovou dlažbu, byla ve stejnou dobu ve Florencii už známa a co je důležité,
dá se použít i v současnosti.

  • Malíř opět nanese na základnu obrazu stejné díly, zpravidla florentské lokte, a spojí body dělení 1,2...5 s bodem hlavním - horizontálním (h).
  • Poté vytvoří hned vedle další obrázek který nám dá přesnou hloubku dlažby. Na základnici vyznačíme opět stejné díly florentských loktů S1, S2-S5 a o jeden díl nakreslíme průmětnu (p) (Dürer ji nazval “závojem”. Před průmětnu si zvolíme opět další vertikální přímku (v - výška), v renesanci šlo o výšku mužské postavy cca 3 lokte. Vzdálenost mezi svislou přímkou (v) v a průmětnou (p) se nazývá distance (d) a je libovolně vzdálená od průmětny.
  • Bod, ze kterého vychází přímky, které přes průmětnu spojíme s body S1, S2...S5 nazýváme bodem o - oko mužské postavy. Tím na průmětně vzniknou pomocné body bez názvu, které přeneseme zpět do prvního obrazu a získáme spáry
    a dokonalou dlažbu v
    lineární průčelné perspektivě.
Vytvoření hloubkových přímek spojením s úběžníkem
Nakreslení průmětny, zvolení distance, tím jsme si zvolili i oko a stanoviště
Nakreslení první dlažební spáry správné perspektivy
Tak toto je správně vytvořená dlažba tzv. Albertio metodou a je to renesanční správná lineární perspektiva, k použití i v současnosti

Takto sestrojené sítě byly pevnou kostrou, na níž se budovaly celé obrazy, jak je vidět např. na skice Leonarda da Vinci
k obrazu Klanění tří mágů. Obraz není veliký (cca 30cm) a najdete ho ve Florentské Uffizzi. Přípravná skica je ukázkou pečlivé a jemné práce starých mistrů.

Albertio metodu použil i Leonardo da Vinci v obrazu Klanění tří králů - ukázka je přípravná skica obrazu
Podmalba obrazu Leonarda da Vinci Klanění tří králů s vědomě použitou průčelnou, lineární perspektivou

A jak to měli s perspektivou v jiných malířských školách?

Tyto dvě metody zobrazení dláždění (dlažba - pavimenta) nebyly obecně známé a malíři jiných škol se snažili zobrazení dlažby podle zmíněných obrazů napodobit a tvořili další řemeslná pravidla, z nichž se některé postupy dochovaly díky knize Le due Regole della prospettiva pratica, kterou napsal Ignazio Danti roku 1583. Různé možné i nemožné postupy si prohlédněte
na obrázcích níže.

Možné vynesení renesanční průčelné lineární perspektivy
Možné nakreslení renesanční průčelné lineární perspektivy
Možný projev renesanční průčelné lineární perspektivy

Na závěr malé shrnutí

  • Perspektiva se objevuje v obrazech od Renesance
  • První perspektivní dlažba (podlaha-pavimente) se objevuje v obraze Zvěstování 1344
  • Jsou špatné a správné postupy znázornění perspektivy
  • Znalost perspektivy nám dává svobodu malířského projevu
  • Dílů o perspektivě bude mnohem víc :)

A jak jste na tom s perspektivou vy? Vůbec se neostýchejte nám poslat vaše díla ke konzultacím e-mailem nebo do Babylonie.cz: Lenka Husáriková on-line konzultace Dotazy, podněty a poznámky ke článku nám napište buď do komentářů
na webu pod článek, nebo na facebook Babylonie.cz.

PS. Chcete se naučit úplným základům perspektivy a tvořit si přípravné skici lépe než profesionální malíř?
Neváhejte a přihlaste se na půlroční kurz Perspektivy pro úplné začátečníky

Most v lineární průčelné perspektivě

Lenka Husáriková, lektorka kurzů perspektivy pro začátečníky a dizajnéry
Majitelka Babylonie

Do ateliéru jsem se dostala tak, že jsem ho založila. Vystudova jsem SUPŠ sv. Anežky v Českém Krumlově. Začala jsem oboremrestaurátorství deskových maleb, ale ve třeťím ročníku nám obor ministerstvo zrušilo a byla z toho najednou užitá malba.

Čas na vlastní tvorbu si "kradu" o víkendech....Více o lektorovi

Nabídka doporučených kurzů

Rytmické rozčlenění stromů ve stromořadí v jednoúběžníkové perspektivě se středovou linií
Čtvrtletní kurz
Čt: 16:00 - 18:00 hod
12 termínů/120 min.
Začátečníci
5 324 Kčvčetně 21% DPH
Na papíru tužkou nakreslená věž barokního kostela v lineární jednobodové perspektivě
Víkendový kurz
So-Ne: 10:00 - 17:00 hod
14 hodin/víkend
Mírně pokročilí
3 025 Kčvčetně 21% DPH
Skica černou fixkou barokního leštěného stolku ve 3D
Měsíční kurz
Po: 10:00 - 12:00 hod
4 termíny/120 min.
Designér - začátečníci
4 840 Kčvčetně 21% DPH

Podobné články

Míchání kombinací barev na kurzu teorie barev v ateliéru Lenky Husárikové, babylonie.cz
3 minuty čtení
A jsme zase u toho. Barvy, barvy, barvy. Jak je míchat, které odstíny barev můžu a které nesmím smíchat dohromady, a co vlastně barvy v čase udělají na plátně nebo desce? Uschnou vůbec? Jak budou tóny barev vypadat po zaschnutí, změní odstín, sytost...
Akvarelová malba Zátiší s Ovocem od malířky Eleonor Tipalové, 1920
6 minut čtení
dle akvarelové malby odborné učitelky Eleonor Tipalové: Zátiší s ovocem Je na čase, zveřejnit další cvičení v malování akvarelem. Tentokrát je určeno pro malinko zdatnější akvarelisty. Ale pozor :) Pokud jste začátečník a v malování akvarelem se...
Vídeňský ateliér malíře a interiérového designéra Hanse Makarta
3 minuty čtení
Vrchol a pád zapomenutého vídeňského designéra a malíře Pokud interiéroví designéři a “akademicky” (klasicky) zaměření malíři hledají inspiraci, pak by neměli přehlédnout rakouského “netalentovaného” malíře a dekoratéra Hanse Makarta. Ve své době...

Napište komentář

Mějte přehled o tom, co se u nás právě děje

Jak mít nejnovější informace z ateliéru? Přihlaste se k jejich odběru.

Informace o ochraně osobních údajů

Kurzy malování a kreslení

Náš ateliér

v Praze na Jiřáku

  • Přemyslovská 2346/11, Praha 3
  • Otevírací doba: Po-Pá od 9 do 21 hod
  • mapa

Možnosti platby

  • Hotově
  • Online
  • Převodem
  • Poukázky
  • Kartou