Chcete pomoct vybrat kurz? Zavolejte Lence Husárikové
775 628 628 (Po-Pá, 9-19 hod.)
První historické použití čtvercové dlažby v obraze
31.1.2018
3 minuty čtení
aneb na perspektivu krok po kroku pěkně od podlahy I. díl
O perspektivě a jejím použití bych mohla psát dlouho a s vášní sobě vlastní, vám ukazovat různé příklady, možnosti a fígle. Vůbec nemůžu tvrdit ani pomyslet, že bych perspektivu kdy vůbec poznala dokonale, ale něco málo vím a ráda bych vám pomohla, nebo vás aspoň nasměrovala. Začneme pěkně od podlahy a hned s postupy, které si můžete vyzkoušet.
Vyjádření prostoru v obraze bylo až do rané renesance neznámým pojmem. Hloubku ve starších historických výtvarných dílech nehledejme (gotický i románský sloh). Objekty byly malovány za sebou a ve stejných, nebo nesmyslných velikostech. Nebo byly skládány pod a nad sebe. Je to podobné jako u kresbiček malých dětí. Ty kreslí stejným způsobem a prostor (hloubku) nevyjadřují.
Jak v kresbě a malbě můžeme využít čtvercových sítí jsem už psala. Rozebrali jsme si podrobně k čemu je využijeme a jak a kdy je můžeme použít a kreslit díky nim v perspektivě i na fasády či plátno, aniž bychom znali její pravidla. I jak si vyrobit čtvercový rám, stejný, jako používal Vincent van Gogh, i jak ho máme použít.
V tomto článku chci probrat jiné použití čtvercových sítí pro malířství. Zcela odlišné od toho, jak jsme s nimi pracovali doposud. Konečným cílem renesančních malířů bylo správně zobrazit viděný prostor a zejména architekturu. Všechny stavby,
až na některé výjimky, byly malovány a kresleny v poloze průčelné (ještě se tím NEmyslí průčelná perspektiva).
Tzn. Pohled do obrazu pouze zepředu a placatý. Zcela bez hloubky. Možná by se to dalo přirovnat k zobrazení nárysu. Jakmile však byla popsána možnost jednoduše v obraze vytknout šířku, délku a výšku, byla tím úloha zobrazování architektury (hloubky) vyřešena.
Malíři časné renesance se pokusili řešit úkol zobrazování hloubky (prostoru) tím, že se snažili v obraze vystihnout čtvercovou dlažbu (pavimente) na podlaze (vodorovné roviny), kdy čtvercové desky kladli na podlaze průčelně (zepředu). Přítel stavitele florentského domu, Filipa Brunelleschio, Leon Battista Alberti (1402—1472), architekt a malíř z Florencie, nám zachoval ve svém spisu (byl mu připsaný) “Della pittura libri tre” nejstarší způsob vyřešení tohoto úkolu.
Postup nejstaršího vyjádření dlažby v lineární průčelné perspektivě
Florentská průčelná metoda (nesprávná perspektiva)
- Rozdělili základnu obrazu na díly, původně florentské lokte, a spojili body dělení 1,2,...5 s hlavním bodem h obrazu
(tzv. hloubkové od podstaty, chceme-li vyjádřit hloubku). Bod h ještě neměl pravidly danou výšku. - Malíři s ním pracovali pocitově, nebo ho umisťovali do celé výšky dospělého muže. Tak získali v obraze neprůčelné (svislé-vertikální) spáry dláždění.
- Poté si opravdu odhadem zvolili výšku první průčelné spáry S1 dláždění (vodorovné-horizontální).
Malíři správně usuzovali, že obrazy dalších spár budou následovat v řadě, která se řídí matematickým zákonem.
A zvolili zákon velmi jednoduchý:
- další obraz S2 volili ve ⅔ šířky obrazu první vrstvy dlaždic, další vodorovnou spáru S3 dali do vzdálenosti ⅔ obrazu spáry předchozí a tak dále.
Takhle mohli nakreslit libovolný počet spár průčelných. Metoda ale NEní správná. Úhlopříčky v takto vytvořeném čtvercovém dláždění netvoří přímku, nýbrž lomenou linii. Tímto způsobem bylo zobrazeno dláždění na obraze Zvěstování od Ambrogia Lorenzettiho z roku 1344 (je to úvodní obrázek článku s fialově znázorněnou lomenou linií). Podle odborníků byla v tomto obraze poprvé vědomě, hlavního bodu + hloubkových úběžníkových přímek - použita lineární průčelná perspektiva
(tzv. jednobodová, jednoúběžníková, centrální).
Albertio postup v lineární průčelné perspektivě (správná perspektiva)
Jiná metoda, jak správně zobrazit čtvercovou dlažbu, byla ve stejnou dobu ve Florencii už známa a co je důležité,
dá se použít i v současnosti.
- Malíř opět nanese na základnu obrazu stejné díly, zpravidla florentské lokte, a spojí body dělení 1,2...5 s bodem hlavním - horizontálním (h).
- Poté vytvoří hned vedle další obrázek který nám dá přesnou hloubku dlažby. Na základnici vyznačíme opět stejné díly florentských loktů S1, S2-S5 a o jeden díl nakreslíme průmětnu (p) (Dürer ji nazval “závojem”. Před průmětnu si zvolíme opět další vertikální přímku (v - výška), v renesanci šlo o výšku mužské postavy cca 3 lokte. Vzdálenost mezi svislou přímkou (v) v a průmětnou (p) se nazývá distance (d) a je libovolně vzdálená od průmětny.
- Bod, ze kterého vychází přímky, které přes průmětnu spojíme s body S1, S2...S5 nazýváme bodem o - oko mužské postavy. Tím na průmětně vzniknou pomocné body bez názvu, které přeneseme zpět do prvního obrazu a získáme spáry
a dokonalou dlažbu v lineární průčelné perspektivě.
Takto sestrojené sítě byly pevnou kostrou, na níž se budovaly celé obrazy, jak je vidět např. na skice Leonarda da Vinci
k obrazu Klanění tří mágů. Obraz není veliký (cca 30cm) a najdete ho ve Florentské Uffizzi. Přípravná skica je ukázkou pečlivé a jemné práce starých mistrů.
A jak to měli s perspektivou v jiných malířských školách?
Tyto dvě metody zobrazení dláždění (dlažba - pavimenta) nebyly obecně známé a malíři jiných škol se snažili zobrazení dlažby podle zmíněných obrazů napodobit a tvořili další řemeslná pravidla, z nichž se některé postupy dochovaly díky knize Le due Regole della prospettiva pratica, kterou napsal Ignazio Danti roku 1583. Různé možné i nemožné postupy si prohlédněte
na obrázcích níže.
Na závěr malé shrnutí
- Perspektiva se objevuje v obrazech od Renesance
- První perspektivní dlažba (podlaha-pavimente) se objevuje v obraze Zvěstování 1344
- Jsou špatné a správné postupy znázornění perspektivy
- Znalost perspektivy nám dává svobodu malířského projevu
- Dílů o perspektivě bude mnohem víc :)
A jak jste na tom s perspektivou vy? Vůbec se neostýchejte nám poslat vaše díla ke konzultacím e-mailem nebo do Babylonie.cz: Lenka Husáriková on-line konzultace Dotazy, podněty a poznámky ke článku nám napište buď do komentářů
na webu pod článek, nebo na facebook Babylonie.cz.
PS. Chcete se naučit úplným základům perspektivy a tvořit si přípravné skici lépe než profesionální malíř?
Neváhejte a přihlaste se na půlroční kurz Perspektivy pro úplné začátečníky
Majitelka Babylonie
Do ateliéru jsem se dostala tak, že jsem ho založila. Vystudova jsem SUPŠ sv. Anežky v Českém Krumlově. Začala jsem oboremrestaurátorství deskových maleb, ale ve třeťím ročníku nám obor ministerstvo zrušilo a byla z toho najednou užitá malba.
Čas na vlastní tvorbu si "kradu" o víkendech....Více o lektorovi
Napište komentář