Těším se na vás v ateliéru Řipská 25, Praha 3 u Jiřího z Poděbrad a v ateliéru v Horních Štěpanicích :)
S kresbou pěkně od podlahy
2.2.2017
6 minut čtení
Určitě tu nechci moralizovat a nabádat vás k tomu abyste za kresbu položili svoje životy. To bych si musela nejdřív zamést před vlastním prahem. Ano, je pravdou, že by výtvarník neměl mít jediný den bez kresby, zas na druhou stranu, žijeme v době, kdy se od 7 let do dílny slavného Mistra nenastupuje. Kdo by z nás nechtěl žít v ateliéru, tvořit každý den a nezajímat se, co bude dnes k obědu a kdo zaplatí složenky. A tak aspoň mě, nezbývá nic jiného, než denně chodit do práce, vydělávat na “zelené potvory”, malovat o víkendech a kreslit opravdu svátečně. Ano, stydím se.
Ani den bez kresby (Nulla dies sine linea)
Jean Auguste Dominique Ingres napsal: "Kreslit neznamená jen reprodukovat obrysy, kresba netkví jen v čáře, kresba, to je výraz, vnitřní forma, plán, modelace..."
Co má kresba společného s Puppem?
Od malička jsem kreslila na vše, co mi přišlo pod ruku. Ať to byl kočárek bráchy, nebo stěna, jako dítě jsem nic neřešila a kreslila. V 6 letech už to mamka nezvládla, táta mě popadl a odvedl do LŠU (Lidová škola umění) dnešní ZUŠ. Dodnes vím přesně, kde jsem seděla, co jsem kreslila a proč se táta s malířkou paní Svobodovou smáli. Seděla jsem u okna v budově ZŠ nad karlovarským divadlem, přímo na proti hotelu Pupp. V té době se jmenoval jinak, nepamatuji si jak, každý mu prostě říkal Pupp a já ještě neuměla číst. A ten sem právě dostala za úkol na papír nakreslit. Kreslila jsem tak poctivě úplně všechno, že jsem i vypsala neumělým písmem Grandhotel Pupp, který komunisti zapomněli sundat. Byl umístěný na střeše na nějaké vyšeptalé ceduli. A tomu se oba tak smáli.
Co je to kresba?
Počátky jednoduché kresby se objevují u pravěkého člověka (15 – 10 000 let př. n. l.). a důkazy nalézáme v jeskyních i ve filmu Doba Ledová :) Lidi chtěli ze sebe dostat to, co právě cítili a činili tak pomocí jednoduché linie. To v nás přetrvává dodnes. Ať kreslit umíme nebo ne, chceme to, co cítíme ze sebe dostat ven a tím si ulevit. A v tom je kresba jako vizuální forma úžasná. Protože kdykoli chceme, tak tok našich myšlenek zachytíme na jakýkoli kus papíru a nepřemýšlíme nad tím, jestli je to účtenka nebo pytlík od svačiny.
Kresba je výtvarná technika a samostatný obor (dříve nebyl), který slouží k zachycení a vyjádření myšlenek a představ pomocí linie na pevný či pružný podklad. V kresbě nejste ničím svázaný, omezený a díky kreslení dosáhnete vlastního výrazu, což není tak jednoduché jak se zdá. Chce to trénink, pokoru, vytrvalost, chuť do práce a hlavně nepodléhat skepsi a kreslit. Věřte tomu, že váš osobní kresebný výraz bude jiný za dva měsíce pilného cvičení, než na úplném začátku. Je to tak. Nepřestávejte trénovat. Naučíte se kreslit, protože
- rozhýbete ruku
- získáte jistotu
- budete přesnější
- a ruka bude dělat to, co chce mozek
- protože se učíte řemeslo a ktomu talen nepotřebujete
Ač se to nezdá, nebo už je to klišé, kresba je základem všech výtvarných technik a tak to i zůstane. Základem kresby je linie, kresba je většinou monochromní, svobodný výtvarný projev. Prostě na ploše pomocí čar a bodů (základem kresby je linka) si zobrazíte co chcete, aniž by vám do toho někdo mluvil. Nakonec kresbu pěkně vystínujete šrafurou, konturou nebo jemným stínováním. A kreslit můžete i v malbě, v kolážích, podmalbě, v grafice, na keramice i sochách. A o tom všem je kresba.
Nemusíte umět kreslit vší, co se vám dostane pod ruku
Dle mého skromného názoru se mýlí ten, kdo si myslí, že se musí naučit kreslit všemi výtvarnými prostředky. To totiž ani nejde. Protože každému bude vyhovovat něco jiného a tím pádem si osvojíte techniku, která vám "sedne" baví a hlavně vás osloví. Někdo více tíhne k lince (tužka, tuš, rudka) a někdo naopak k ploše, tudíž mu bude víc sedět třeba suchý pastel, křída a uhel. Každý kreslící prostředek má svoje hranice. Některými nenakreslíte něco, než jinými i kdyby jste se rozkrájeli - i kreslící pomůcky mají svá omezení.
Hudba a kresba mají k sobě velmi blízko
Mám od dětství sen a to, že se naučím hrát na klavír. Mám hudební sluch, proto trpím, když někdo zpívá falešně i když sama zpívat neumím. Od dětství cítím rytmus a bubnuji si čímkoli, co mám v ruce. Při kreslení si pouštím stejně jako 99% kolegů hudbu. Záleží samozřejmě na tom v jakém jsem rozpoložení.
A jak jste na tom vy? Cítíte při kreslení rytmus? Kreslíte v něm? Jsem přesvědčená o tom, že ano, děláte to podvědomě a to je správné. A pokud si nejste jistí, přejděte na metronom (on-line), který si u kresby pusťte a zkoušejte různě rychlé takty. Budete mile překvapení, co to s vámi, mozkem i vaší rukou udělá. Do rytmu se takhle naučíte šrafovat, skicovat a vézt linku po papíře. Ať vám to jde pěkně od ruky.
rytmus + lineární kresba = souzvuk
Hudba nás provází celým naším životem a to je neoddiskutovatelný fakt. A odteď, co od dětství vnímáte jako samozřejmost, v dospělosti vědomě používejte.
Na jaké podložky se hodí kreslit?
Záleží na tom, jestli kresbu trénujete nebo se chystáte na výstavu. O papíru budu psát někde jinde, tak tu zmíním jen pár faktů.
Pokud kresbu trénujete, pak vám stačí kreslit na balící papír různých gramáží a barevnosti. Skvělí je tvrdší šedák a nebo jemný bílý kloboukový papír. Pro tzv. “definitivní kresbu” používejte profesionální papír. Takový papír je klížený, dost často ručně vyráběný. Archy ručního papíru poznáme tak, že jsou drahé a mají v sobě vyraženou značku firmy.
Na papír umělci začali ve velkém kreslit až v pozdní renesanci. Papíry používáme podle toho, kterým kresebným prostředkem na něj chceme kreslit nebo malovat. Pokud vás láká bílá barva papíru a chcete si bělost zachovat, pak vám doporučuji si koupit nekyselý bezdřevý papír.
- Klasický papír - všechny kreslící prostředky mimo pomůcek určených k malování
- Akvarelový papír - akvarelové, temperové a akrylové barvy
- Šepsovaný papír - olejové, temperové a akrylové barvy
Kreslí se i na plátno, desky, kovy, kartóny, polyesterovou fólii, prostě na vše, co vás napadne.
Kreslit se dá
- suchým do suchého
- mokrým do suchého
- mokrým do mokrého
Uchovejte si kresbu po mnoho let
Ano, kresby se běžně fixují tzv. fixativem, někdo mu říká fixátor. V technologiích se dají najít i recepty pro ruční výrobu. To však nevyhovuje každému. Popravdě, kdo se s tím bude dělat, že? Fixativy se prodávají ve výtvarných potřebách a koupit si je můžete ve dvou podobách
Fixativy se prodávají pro různé techniky. Jako na tužku, pastel, pastelky a kdoví co ještě. Já už od střední školy používám klasický fixativ a stříkám tím tužku i pastel. Tím netvrdím, že dělám dobře, ale barva kresby se mi ještě nezměnila ani po 20 letech. Jo a kresbu na balícím papíru klidně stříkám lakem na vlasy. Ale nikdy ne definitivní kresbu. Lak na vlasy takovou kresbu zničí, zežloutne.
Oprava kresby je trochu složitá
Pokud doma máte kresbu které si ceníte a je poškozená, obraťte se na restaurátora. Aspoň já bych to udělala. Jinak si kresbu opravte sami. Záleží na tom, jak jí máte požkozenou. Pokud roztrženou, tak jí podlepte a zkuste ji vyhladit přes látku na středně rozehřátou žehličkou.
Čím vším se dá kreslit?
Na to se mě ptá spousta studentů. A já odpovídám pořád stejně: ”vším, co vám padne do ruky”. Jasně, napadne vás klasická tužka, tzn. grafitová tyčinka, přírodní a umělý uhel, hlinka nebo-li rudka, pastelka, voskovka, křídy, suchý pastel, propiska, fixy a možná ještě někdo zná dřívko a rákosové pero. Jenže, kreslících prostředků je ještě o něco víc. jako je bistr, kovové pisátko (stříbrná tužka), brko, ocelové péro, plastická guma, kuličkové pero, akvarel, rozmývatelné pastelky a tužky, voskové tužky, Flo-master, různé popisovače, perka i štětce, olejové pastely, tyčinky conté a už mě nic nenapadá.
Kdybych se měla rozepsat o jednotlivých kreslících prostředcích dnes, tak to bych asi už nezvládla. Jsem však přesvědčená, že postupem času jich pár popíšu já, nebo některý z kolegů. A pokud byste měli nápad, kterým máme začít, napište nám do komentářů.
Na závěr malé shrnutí
- kresba je základem všech výtvarných technik
- základem kresby je linie
- jen cvičením se v kresbě zdokonalíte
- nesnažte se naučit kreslit vším, co vám padne do ruky
- spojte rytmus s kresbou
- pečlivě zvažte podložku na kterou se chystáte kreslit
- kresby fixujte, ať vám dlouho vydrží
- opravu nechte profesionálům
Kresba je řemeslo a až talent z ní dělá umění. Tudíž, naučit se kreslit, a tím pádem zvládnout řemeslo, dokáže opravdu každý. Pokud i vy se chcete naučit kreslit, přihlašte se třeba na kurz pro začátečníky a začněte kreslit.
Držím vám pěsti. A budu moc ráda, když se kresbami pochlubíte i nám.
Majitelka Babylonie
Do ateliéru jsem se dostala tak, že jsem ho založila. Vystudova jsem SUPŠ sv. Anežky v Českém Krumlově. Začala jsem oboremrestaurátorství deskových maleb, ale ve třeťím ročníku nám obor ministerstvo zrušilo a byla z toho najednou užitá malba.
Čas na vlastní tvorbu si "kradu" o víkendech....Více o lektorovi
Napište komentář