Tužka je jako chameleón, taky má 220 podob

Člověk kreslí tužkou na papír, který je přichycený na desce
16 minut čtení

Snad každé malé dítě ví, že tužka se vyrábí z grafitu. A grafit že je černým kamenem kovového vzhledu, už ví tak 40 lidí z 80. Taky mě to překvapilo. Vím to díky tomu, že o tužce na hodinách vyprávím studentům.

Tužka je patentovaný nejvšestranější, nejznámější, nejrozšířenější, nejvhodnější a nejcitlivější výtvarný prostředek stvořený ke psaní a kreslení v lince i ploše v šedých tónech (gradacích).

Tužka je něco s čím jsme všichni vyrostli. Okousávali ji, lámali, ořezávali, psali, kreslili, házeli, píchali, prostě je královnou mezi všemi psacími a kreslícími prostředky.

Zakopl o kámen, který měl cenu zlata

To prý tak jednoho dne L. P. 1500 šel v kopcích někde v Anglii u Borrowdale jakýsi vesničan a zakopl o černý neznámý kámen kovově lesklého vzezření. To bylo slávy, když pod zemí našli další černé šutry, které kreslí. A co víc, hodily se i k výrobě dělových koulí. Prý grafitem i značkovali ovce. A jasně, Anglie získala na vývoz grafitu monopol, protože v tak absolutně čisté formě už nikdo nikde grafitová ložiska nenašel. V současnosti jsou nalezište cca 98-99% čistého grafitu. A grafit měl v 16 stol. n.l. cenu zlata. Angličané sypali do nepřátel jednu dělovou kouli za druhou a jiní zase grafitovým úlomkem zabaleným do ovčí kůže psali a kreslili.

Jo a jen pro zajímavost předchůdcem tužky bylo kovové pisátko, kterým kreslili úplně všichni slavní i neznámí umělci včetně Leonarda da Vinci a Albrechta Dürera.

Výrobu tužek známe díky Napoleonovi

Zlom nastal až na konci 18 stl. n.l. Napoleonem, který zadal vědcům úko,l nalézt náhradu za grafit a asi se mu už zajídalo platit Angličanům “majlant”za surový grafit. Příležitosti se chytil Nicolas Jacques Conté. Vzal grafit, rozemlel ho na prášek, smíchal ho s jílem a vypálil. Vypálený vložil do dvou půlek dřeva a světe div se tužka byla na světě. Samozřejmě si ji Conté nechal patentovat.

Stejně jako v 18. století s několika rozdíly stužku vyrábíme i v současnosti. Dnes tužky vyrábí stroje a postup není moc záživný. Proto výrobu grafitové tuhy popíšu jen tak okrajově. Koho by výroba přeci jen zajímala, tak strejda Google ví téměř všechno.

  1. Grafit se společně s dehtem celé dny mele na velmi jemnou kaši
  2. Do kaše stroj přidá hlínu a tím získáme tvrdost tuhy
  3. Tuhou směs stroj protlačí formami a tím získáme kulaté, čtverhranné nebo obdélníkové tvary tuhy
  4. Grafitovou tyčinku stroje nakrájí na délku kterou už máme všichni v oku
  5. Tuhy usušíme a v pecích vypálíme na cca 1000°C
  6. Pak stroje grafitové tuhy napustí vosky a tuky a tím tuha získá svoje charakteristické vlastnosti
  7. Grafitovou tyčinku stroj vloží do lípového, sosnového nebo cedrového dřeva mezi dvě půlky a slepí k sobě
  8. A nakonec automat to všechno zbrousí do tvaru, který vyžadujeme - kulatý, šestihraný nebo obdélníkový

Třeba se to právě děje v Českých Budějovicích v Koh-i-nooru. Jediné fabrice v ČR na tužky již od roku 1790

Tužka je jako Fantomas, taky má víc jak 10 podob

Druhů a podob grafitových tuh a tužek známe několik. Základní rozdělení je na:

  1. tužka pro profesionální použití
  2. tužka pro studentské použití

A pak si vybereme tužku podle toho na co chceme kreslit a na jak velký papír, atd.

  • grafitová tuha ve dřevě - klasická tužka, která je šestihranná, obdélníková, čtverhranná nebo kulatá
  • grafit v laku - tzv. progresso a může být i vodou rozmývatelné
  • samostatná grafitová tyčinka tenká a široká která se vkládá do microtužky, versatilky a krejónu a silná grafitová tyčinka se používá i samostně
  • grafit vodou ředitelný

I když tuha může být v jakémkoli “nástavci” stále se jedná o tuhy různé gradace (souvisí s tvrdosti či měkkosti), které vám nabídnou různé možnosti použití.

A pokud to s ní myslíte vážně a chcete se naučit kreslit tužkou krok po kroku, opatřete si její všechny možné podoby a vrhněte se bez zábran a studu do práce.

S kvalitní uměleckou tužkou se vám bude kreslit líp

Už víme, že tužky rozdělujeme i na umělecké profesionální a studijní. Rozdíl je v poměru grafitového prášku, jílu i vosku. Tužky pro umělecké, profesionální účely jsou vyrobené ze stejnozrnného grafitu. Stopa takových tuh není černá, nýbrž lesklá, kovově šedá a přitom měkká.

Firmy které vyrábí umělecké tužky nezanevřeli ani nad studenty. Proto je běžné že od Koh-i-nooru, Crety Color, FaberCastelu si pořídíte tužky pro jakoukoli příležitost, tedy i studijní.
A jak je od sebe rozeznáte? Určitým směrem může být cena. Vysoká cena opravdu znamená profi tužku (cca 20 Kč a více za 1 tužku). A jakmile začnete kreslit, rozdíl poznáte okamžitě. Od Koh-i-nooru jsou žluté a černé tužky studentské a šedé tužky umělecké.
Tužky můžete koupit v sadách nebo jednotlivě. Jako dárky se sady uměleckých či studentských tužek hodí a potěší. Pokud je však chcete pro sebe, v tom případě se vám vyplatí kupovat tužky jednotlivě.

Ukázka více jak 10 podob tužek a grafitový tyčinek

20 tužek, 12 tónů a 220 možností lépe kreslit

Čím víc jílu v grafitu, tím je tužka tvrdší a světlejší. Škále ještě napomáhá měkký a tvrdý vosk. Prostě tyhle dvě složky ovlivní výsledný charakter grafitové tuhy. Rozeznáme je mezi sebou díky několika označením.

To že tužky dělíme na 1,2,3, už všichni víme ze školy. A že se na kreslení používá č. 1 a 2 a na rýsování č.3 o tom psát nemusím. Ale někdy se nám dostane do ruky tužka a ta nese označení H, F, B a někdy i B9 a nebo se ořezanou H8 píchneme do prstu a nebo je stopa tuhy na papíře sotva vidět. A k čemu takové označení slouží?

  • H - od anglického slova Hard - tvrdý (tužky se většinou používají pro rýsování a kótování)
  • B - od slova Black - černý, měkký (těmi budeme kreslit určitě)
  • F je mezi nimi a nás to až tak netrápí, ve výbavě jí mít nemusíme

Ze stupnice H - H9 použijete jako kreslíři maximálně H až H4. Zbytek je pro kresbu moc tvrdý a světlý. Háčkami kreslíme vše co je tvrdé a světlé. Např. sklo, porcelán nebo různé kovy i bílou záclonu. Také tvrdé stopy můžeme použít pro kresbu miniatur, detailů a až geometrických i grafických linií.

Stopa takové tuhy bude tvrdá, světlounce šedá a velmi lesklá. Tuha po papíře klouzat nebude a nejtvrdší H9tkou tenký papír velmi snadno roztrhnete.

Vzpomínám si, že na škole nám v prvním ročníku jako klauzuru (ročníková práce) zadali nakreslit celý porcelánový servis tužkou na A0 a směli jsme použít pouze tužky H až H3. Byl to, aspoň pro mě, hotový masakr.

Ze stupnice B - B9 použijete všechny tužky. Jsou to tužky velmi měkké až expresivní stopy a při kresbě s nimi si musíme dát pozor na to, abychom si nakreslenou kresbu nerozmazali. Stopa tužky je měkká, vláčná a velmi dobře klouže po papíře. Její barva není černá, ale pěkně kovově šedá. Sice tmavší přesto šedá.

Měkkými tužkami kreslíme veškerý měkký materiál, ale pozor, i ten musíme rozlišovat. Je totiž velký rozdíl třeba mezi bílým bavlněným svetrem a červenou divadelní oponou. Tak schválně, které tužky byste zvolili? Chvilka napětí…. ano, správně! Pro bílý nadýchaný svetr vezmu B a do stínů max. B2 zato na oponu vezmu B8 a B9. Myslím, že teď už v tom máte jasno.

Takže, díky stupnici tvrdosti tužek, můžeme vyjádřit materiály, hloubku, světla a stíny a kresba se stane bohatší na tóny a rytmus.

220 možností máme proto, že tužek na stupnici je 20 a každou dokážete vytvořit max. 11 tónů. Zkuste si to, je to pracnější než se zdá. nakreslete si proužek, rozdělte ho na 12 dílků. Levý nechte úplně bílý a poslední pravý co nejvíc začárejte. A mezi bílou a nejtmavší zkuste dosadit další tóny. Něco takového, ale od jedné tužky. Žádný tón nesmí být stejný.

Ještě maličkost. Různé tvrdosti tužek můžeme pře sebe překrývat. Zkuste si vzít např. B3 nakreslit s ním čtvereček a pak ho překrýt tužkou H2. To je změna, že?

Někdo nakreslí kresbu jednou tužkou a jiný pracuje s celou škálou. Jeden třeba kreslí microtužkou a druhý používá grafitové tyčinky o 1cm v průměru. Výběr je tedy zcela na vás a na tom, co konkrétně potřebujete.

Ukázka gradace různých tužek
Hloubka vytvořená šrafy různých tvrdostí tužek

O tužky se staráme jako o vlastní

Rozsypané tužky po batohu je špatný snem každého z nás. Na slepo nekonečné hledání, píchání o hroty a pinavé prsty. Kdysi dávno mi maminka ušila skládací kapsičku. V ní držely dobře i štětce a pera. Nakonec jsem si pořídila praktický kosmetický neseser. Koupit si můžeme futrál k uskladnění přímo k tomu určený.

Jeden upřednostňuje tužku ořezanou do špičky, druhý kreslí “kůlem”. Měkká tužka se rychle o papír obrousí a pokud potřebujeme pracovat sice s měkkou, přesto špičatou tužkou, nezbývá nám nic jiného, než jí neustále ořezávat. V takové situaci sáhnu po grafitovém progressu. Je silné, špičku má dokonalou a ještě ušetřím. Tvrdé tužky se o papír otírají hůř a proto jim špička vydrží déle.

Ořezávátka ostré jako břitva

Klasickou tužku ořezávám nožem (knejpem). Na grafitové tyčinky je lepší použijeme-li ořezávátko, které však po nějaké době musíme dát nabrousit. Mě se vyplatili ořezávátka z umělé hmoty. Jsou levné, břit se zasekne do hmoty a neviklá se. Zato v kovových ořezávátkách se břit za chvilku uvolní a tužka moc ořezat nejde. Lenochům doporučuji ořezávátko mechanické na baterky. Tužky i tuhy můžeme brousit i na smirkové papíře a ještě si tak vytvoříme grafitový prášek, který někdo užije třeba na stínování. Já ne.

Hrot tužky chraňte válcovitým krytem z kovu nebo umělé hmoty. (ten samý jako na kosmetické tužky). Také se hroty tužek chrání zapíchnutím do gumy.

Gumujeme všichni jako o život

A musíme kresbu gumovat? Nám třeba gumu ve škole zakazovali. Na kurzech gumujeme, ale jen v nouzi nejvyšší. Jakmile linku vygumujeme, nemáme srovnání a nepoučíme se tak rychle z vlastních chyb. A ještě k tomu, guma ničí papír. A to je pravda. Pokud na tužku zatlačíme, pak gumováním pouze grafit vmasírujeme pod povrch papíru.

A když už jsme u těch gum, nebo-li pryže, pak opět záleží na tom, jakou stopu tuhy chcete vygumovat. Na měkkou tužku použijte plastickou gumu (tvárlivá). Na tvrdou tuhu gumu klasickou, třeba gumu se slonem. Na trhu objevíme gumy

  • umělecké, plastické tzv. tvárlivé, z pryže, plastové, kombinované, vinylové
  • tvrdé, středně měkké i měkké
  • bílé, žluté, červené i modré

Každá se hodí pro něco jiného. Jo a gumu najdeme i na tužkách, ale ne na těch uměleckých

I gumy mají svojí trvanlivost a musíme se o ně dobře starat. Nedržte jí dlouho v prstech, nežmoulejte a necucejte ji. Zničíte jí. Ruce máte mastné a voda jim také nesvědčí. Pokud gumováním ušpiníte tvárlivou pryž, pak použitý kousek vmáčkněte do zdravého kousky a pokračujte v gumování. Nikdy nečistěte gumu tak, že jí budete žmoulat, jen jí tak zničíte. Uděláte z ní bláto. Tvrdší gumu ořízněte. Také se dá obrousit o smirkový papír nebo o stůl.

Gumováním obrázek opravíme. Chceme ji mít dokonale čistou a bez “nepovedených” linek. Jenže, jsou okamžiky, kdy ty “jiné” čáry, nám z obrázku udělají kresbu vhodnou k vystavování. Ale to chce cvičené oko a posouzení od jiných. My sami sobě, jsme ti nejkritičtější rádci.

Nadekme šanci kresbě se rozmazat

Uchovejme naše obrázky tužkou pro další generace tím, že po dokončení kresby, opravíme případné chyby a očistíme okraje, a nakonec kresbu zafixujeme. Čím? Fixativem. V současnosti se prodávají fixativy ve spreji. Pryč jsou doby, kdy jsme museli používat klasické fixírky a foukáním u nich myslet na to, že teď už nám ta cévka v hlavě přece musí prasknout. Kresbu fixujeme cca 0,5 m od kresby a středně rychle sprejem pohybujeme tak, jako kdybychom chtěli sprejovat barvou skříň.

Kresbu nakreslenou velmi měkkými tužkami (B-B9) můžeme fixovat i 2x. Tužky s označením H fixovat nemusíme, ale pro klid v duši to udělejme.

Jo a kresby na nekvalitním papíře zafixujeme extra silným lakem na vlasy. To bohatě stačí a opět ušetříme nemalou částku peněz. Lak na vlasy nepoužíváme pro fixování ploch na kvalitním papíře. Zežloutne.

Plastické gumy a gumy tvrdé, ořezávátka kovová a z umělé hmoty

Když kreslíme, tak je nám jedno na co?

Ano, je pravdou, že když se proslavíte, pak i pokreslený mastný pytlík od svačiny budou dražit u Sotheby´s.

Zatím však bude stačit, když kresbu budeme trénovat třeba na balící papír různé gramáže i barevnosti. Pořídit můžeme papír šedák nebo papír kloboukový i jiné baličáky. Jsou levné a prodávají se i v rolích nebo po kusech. Mají hladkou i hrubou stranu. Pokreslit můžeme obě dvě. Doporučuji koupit baličák ve velké roli než jako samostatné archy. Ty jsou zbytečně předražené.

Kreslit tužkou můžeme i na kartón, jakýkoli papír, čtvrtku, kladívkový papír, kancelářský, jemné plátno, akvarelový papír, MDF, nebo upravený sololit, atd. Jo a čtvrtky koupíme také i v rolích.

Výsledná podoba grafitové kresby je závislá i od povrchu podkladu na který kreslíme. Bude vypadat jinak na hrubém (s texturou) i hladkém papíře. Jen praxí zjistíme, co která síla grafitové tuhy dělá s určitým povrchem.

Pokud však chcete tužkou kreslit kresby k prodeji nebo na výstavy, pak sáhněte po kvalitnímu papíru určenému k profesionálnímu použití. Takový papír je s texturou nebo hladký, bezdřevý, nekyselý a po čase nemění na světle svoje vlastnosti (nežloutne), tudíž je tzv. “stálý” a grafitová stopa se na něm uchová. Poznáte ho tak, že má v sobě vylisovanou značku a je poměrně drahý a prodává se po arších.

I tužka má svoje přednosti a nedostatky

+

Tužka je velmi jemná, absolutně přesná s nádechem romantiky a přesto s ní můžeme kreslit výrazně až expresivně malovat. Její tóny gradují tak, že z ní po nějaké době vymáčkneme až 220 tónů.

Tužkou dokážeme nakreslit nejjemnější a nejtenčí detaily. Ničím jiným, mimo perka a pastelky to už neuděláte.

Tužkou stínujeme pomocí šrafu, rovnoměrným přechodem stínových valérů (vybarvování jako pastelkami) a stínovat pomocí linie, nebo-li kontury (v lince měníme tlak na tužku a tím linku či konturu tónujeme). Možnosti stínování mezi sebou můžeme kombinovat.

V tužkové kresbě můžeme kreslit gumou tak, že gumou vytíráme světla a lesky.

Ke skicování používáme lineární a konturovou kresbu bez plošného vybarvování.

Líp pochopíme tužkovou kresbu pozorováním černobílých fotografií a filmů. Klidně si zátiší, které kreslíte vyfoťte a v telefonu si nastavte černobílý režim. Zkuste i jednobarevný tón třeba červený nebo modrý, zelený, atd.

Tužku můžeme použít jako podkresbu pod akvarel. Nebojte se jí přiznat a hlavně jí negumujte.

Vyzkoušejte si nakreslit jednoduchý obrázek rozmývatelnou grafitovou tužkou. Budete ohromeni, až jí vyzkoušíte. Tužka je v podobě Progressa a má na sobě namalovaný štěteček.

-

Tužkou nedokážeme nakreslit černou plochu. Tudíž, při kresbě portrétu tak dosáhneme v očích černých panenek pouze umělým uhlem, pastelem, křídou nebo černou pastelkou či tuží. Osobně preferuji černý umělý uhel.

Tužkou je složité nakreslit stejnoměrný tón. Proto se někteří uchylujeme k rozmazání tužky nebo grafitového prášku prstem, nebo těrkou. A to se nedělá a u talentovek se o to ani nepokoušejte. A pokud přeci jen stopu tužky rozmažete, tak to udělejte tak, aby to nebylo poznat. Rozmazání překryjte šrafem.

Pozor na použití kresby tužkou pod olejomalbu. Tužka je mastná a lesklá a prokouše si cestu na povrch i několika milimetrovou vrstvou. Pokud jí chcete přesto použít, tak jí řádně zafixujte.

Tužka není vhodná pro kombinaci s pastelkami. Nehodí se k sobě. Ale znáte to, proti gustu…

Tužkou nekreslete na veliké formáty. Jinak budete kreslit obraz celé měsíce. Toto neplatí však pro rychlé skicování. Velký formát pro tužku je už A2.

Uf. Snad jsem na nic nezapomněla, nebo?

Na závěr malé shrnutí

  • Výrobu nechte odborníkům
  • Kupte si různé formy tužek a najděte tu, která vám sedne
  • Nebojte se experimentovat a tužky překrývejte
  • Na hroty tuh používejte krytky
  • Lepší je strouhat tužky nožem
  • S gumou velmi opatrně
  • Nakreslené obrázky zafixujte
  • Kreslete tužkou na cokoli
  • Tužka má svoje přednosti i nedostatky

Jak já miluji vůni nových tužek. Vždycky mezi ně zabořím nos. Jste na tom obdobně? Jo a článek jak se kreslí, stínuje a tvoří prostor tužkou, chystám. A pokud nechcete čekat, tak se mrkněte třeba na kurzy kreslení pro začátečníky, na kterém se tužkou naučíte kreslit jedna radost.

Mám vám nachystat stojan?

Lenka Husáriková, lektorka kurzů perspektivy pro začátečníky a dizajnéry
Majitelka Babylonie

Do ateliéru jsem se dostala tak, že jsem ho založila. Vystudova jsem SUPŠ sv. Anežky v Českém Krumlově. Začala jsem oboremrestaurátorství deskových maleb, ale ve třeťím ročníku nám obor ministerstvo zrušilo a byla z toho najednou užitá malba.

Čas na vlastní tvorbu si "kradu" o víkendech....Více o lektorovi

Nabídka doporučených kurzů

Rytmické rozčlenění stromů ve stromořadí v jednoúběžníkové perspektivě se středovou linií
Semestrální kurz
Čt: 18:00 - 20:00 hod
120 min. týdně
Začátečníci
6 500 Kčnejsme plátci DPH
Kurzy kresby a malby pro veřejnost, Praha 3
Měsíční kurz
Po: 18:00 - 20:00 hod.
120 min. týdně
Začátečníci, mírně pokročilý
1 400 Kčnejsme plátci DPH
Kresba džbánu v zátiší uhlem
Semestrální kurz
Út: 16:00 - 18:00 hod
120 min. týdně
Začátečníci
6 500 Kčnejsme plátci DPH

Podobné články

Kresba studie kočky v různých podobách a polohách olověným pisátkem na béžovým papíru
6 minut čtení
Určitě tu nechci moralizovat a nabádat vás k tomu abyste za kresbu položili svoje životy. To bych si musela nejdřív zamést před vlastním prahem. Ano, je pravdou, že by výtvarník neměl mít jediný den bez kresby, zas na druhou stranu, žijeme v době,...
Kresba studie kočky v různých podobách a polohách olověným pisátkem na béžovým papíru
6 minut čtení
Určitě tu nechci moralizovat a nabádat vás k tomu abyste za kresbu položili svoje životy. To bych si musela nejdřív zamést před vlastním prahem. Ano, je pravdou, že by výtvarník neměl mít jediný den bez kresby, zas na druhou stranu, žijeme v době,...
Kresba studie kočky v různých podobách a polohách olověným pisátkem na béžovým papíru
6 minut čtení
Určitě tu nechci moralizovat a nabádat vás k tomu abyste za kresbu položili svoje životy. To bych si musela nejdřív zamést před vlastním prahem. Ano, je pravdou, že by výtvarník neměl mít jediný den bez kresby, zas na druhou stranu, žijeme v době,...

Napište komentář

Mějte přehled o tom, co se u nás právě děje

Jak mít nejnovější informace z ateliéru? Přihlaste se k jejich odběru.

Kurzy malování a kreslení

Náš ateliér

v Praze na Jiřáku

  • Přemyslovská 2346/11, Praha 3
  • Otevírací doba: Po-Pá od 9 do 19 hod
  • mapa

Možnosti platby

  • Hotově
  • Online
  • Převodem
  • Poukázky
  • Kartou