Chcete pomoct vybrat kurz? Zavolejte Lence Husárikové
775 628 628 (Po-Pá, 9-19 hod.)
Chcete pomoct vybrat kurz? Zavolejte Lence Husárikové
775 628 628 (Po-Pá, 9-19 hod.)
Ateliér Lenky Husárikové
200 m od zastávky metra
Jiřího z Poděbrad
Techniku kresby přírodním uhlem jedni milují a druzí zatracují. Přitom to je kreslicí materiál, se kterým se úžasně ušpiníte
a v kresbě schováte drobné chyby. Když jsem s ním poprvé kreslila, tak jsem ho samozřejmě i ochutnala. A proč ne,
když je to 100% přírodní dřevo bez chemie. Pokud tedy nachytáte vaše dítě, že vám zblajzlo přírodní uhel, nešilte.
Nakrmte ho vlákninou, protože uhel je dřevěné uhlí a to jak známo staví.
Můj profesor ze střední školy dodnes maluje a kreslí zásadně v bílé košili, kravatě a do puků vyžehlených kalhot.
Miluje totiž dobu první republiky. A i on ví, že uhel jde z oblečení vyprat. Přírodní uhel je skvělý i pro umazání obličeje,
když se chystáte jít za čerta. Obličej pak umyjete vodou.
Kresbu uhlem si prostě zamilujete stejnějako české malířky sestry Válovy.
Přírodní uhel je nejrozšířenější šedočerná, velmi měkká i tvrdší, skvělá, oblíbená výtvarná pomůcka vhodná ke kreslení.
Uhel se získává pálením dřeva a kresbu přírodním uhlem si velmi dobře osvojí i začátečník. Přírodní uhel je spolu s hlinkou nejstarším výtvarným materiálem, se kterým lidé malovali již v jeskyních před 20-10 tisíci lety.
Jeskynní malířství je vlastně primitivní umění z doby paleolitu a nejznámější a nejkrásnější jeskynní malby, které vytvořili neandrtálci, můžeme vidět ve Francii v jeskyni Lascaux (čti lasko) nebo ve Španělsku v jeskyni Altamira. Podobné malby
však najdeme i na jiných místech planety.
Přírodní uhel se získává pálením dřevěných roubíků při vysoké teplotě v železných nádobách nebo milířích, a to bez přístupu vzduchu. Je to podobný postup, jako při pálení dřevěného uhlí na kterém grilujeme (mimochodem, dá se jím bezvadně kreslit). Rozdíl je jen v tom, že dřevo pro výrobu přírodních uhlíků je buď
a dřevěné uhlí je vyráběno z odřezků různých dřev.
Jak dlouho se musí uhel pálit, se nedá 100% říct. Záleží totiž na druhu dřeva, tloušťce a nádobě, kterou k pálení v továrnách používají. A jestli pálí tvrdé nebo měkké uhlíky.
Cennino Cennini doporučuje vrbové proutky svázat do svazků a vložit do keramické nádoby, kterou musíme uzavřít a zabránit tak přístupu vzduchu. Nádobu položíme do ohně a necháme proutky přes noc vypálit. Nebo vrbové proutí nařežeme na délku tužky a tloušťku budeme mít pokud možno v jedné várce stejnou. Mě osobně vyhovuje průměr cca 6-8mm.
Nařezané vrbové proutí vložíme buď
A teď, jak se zmínil už Cennini, musíme vystihnout ten pravý čas, kdy plechovku z ohně vyndáme. Připomínám, že to ovlivní tloušťka proutí. Jak poznáme, kdy je uhel hotový, je “pokus-omyl”. Ale dejte tomu třeba 24 hodin.
Po vypálení by měl uhel tzv. zvonit a při uchopení by se neměl rozsypat. Kvalitně vypálený přírodní uhel by se měl o papír lehce otírat, neměl by vrzat, skřípat, drhnout a dřít papír. Stopa uhlu musí být jemná a sametová.
Ještě bych měla zmínit, že před pálením musíme vrbové proutí oloupat a nechat ho uschnout na slunci.
Proutky mohou být silné 4-10mm. V Čechách koupíme nejčastěji 6-8mm silné přírodní uhlíky.
Zajímavý postup pálení přírodního uhlu je také popsán v Encyklopedii výtvarných technik a materiálů od Raye Smitha
Vždy se uhel používal k předkreslování motivu na dřevo, omítku, papír a později i plátno. Uhel se také používal a používá
ke skicování. V současnosti se uhlokresba používá jako samostatné kreslicí médium s až expresivním výrazem.
Že by se uhlem nekreslilo na papír, si ani nedovedu představit. Uhel je totiž hned po tužce nejběžnější kreslicí pomůcka
a technika jako taková. Uhel používají jak úplní začátečníci tak ostřílení profesionálové. Uhlem kreslíme na různé druhy papíru
a jako studenti i na papír balicí, nebo kloboukový. Balících papírů je mnoho druhů a my bychom si měli vybrat takový, který je
z jedné strany hrubý, zrnitý nebo “chlupatý”. Na takový papír se uhel otírá nejlíp a jde z něho také skvěle sundat ofouknutím.
Jako začátečníci se vyhněme papíru hladkému. Uhel po něm klouže, a to právě nepotřebujeme.
Opět se však dostáváme k tomu, že umění je dnes naštěstí svobodné a bez cenzury, a proto si s uhlem dělejme co uznáme
za vhodné.
Přírodní uhel použijeme na papíře buď v lineární kresbě nebo plošně, v malbě i bez použití linky. Pro kreslení linie uhel seřízneme do špičky nebo ho obrousíme na smirkovém papíře. Stínujeme buď plošně nebo šrafem.
Prach ze smirkového papíru můžeme použít pro malbu (roztírání, pokládání valéru - plošné stínování - gradace, vyjádření objemu, tónování) buď těrkou, štětcem nebo prstem a také je možné použít ke stínování prášek z uhlu a vodu - tím vytvoříme lavírovanou uhlokresbu.
Osobně těrku nerada používám. Mám raději těsnější kontakt s uhlem, tudíž ho nevkládám při kresbě ani do krejonu či jiných násadek a roztírám ho místy pouze prsty. Pak mám totiž nad uhlem absolutní kontrolu. Jen si musím dát pozor, abych neměla prsty mastné. Mohla bych totiž uhel zadřít do papíru a kresba by byla na vyhození. Nebyla by vzdušná, naopak by mohla působit unyle až mrtvě.
Přes rozmazaný uhel můžeme použít i šraf. Kresba tak bude živější a zajímavá. Uhel se notně rozmazávat nemusí, naopak, někdy může takové jednání kresbu znehodnotit.
Z papíru uhel stačí sfouknout a můžeme pokračovat v kreslení. Pokud však uhel vtlačíme do papíru a i po sfouknutí vidíme stopu, použijeme plastickou (tvárlivou) gumu, ale kresbu gumujeme velmi opatrně. Guma samozřejmě naruší papír
a může ho i umastit.
Na papíře kresbu uhlem zafixujeme několikrát za sebou
Papír fixujeme z takové vzdálenosti, aby se nám na papíře netvořily kapky ani lijance, nýbrž rovnoměrná vrstva lepidla.
Pokud by se přeci jen nějaká kapka povedla, sebereme ji buď pijákem nebo savým bavlněným hadrem.
Hotové dílo nefixujme venku proti větru. Pokud se nám dostane fixativ do očí, ihned si je musíme vypláchnout pod tekoucí studenou vodou a navštívit lékaře.
Na omítku použijeme přírodní uhel do extra měkka vypálený a světlejšího tónu. Proč?
Půjde totiž z omítky lehce sfouknout. Nezašpiní nám tak barvy. Jak přeneseme obraz na omítku jsem popsala v článku
Malujte přes čtvercovou síť jako Vincent van Gogh.
Z omítky uhlovou stopu dostaneme nejlépe chlebem. Ne z kůry, nýbrž ze zbytku si uhněteme kuličku a tím
uhlokresbu vygumujeme.
Na omítku můžeme použít lihový fixativ koupený ve spreji. Bohatě však stačí uhlokresbu sfouknout.
Osobně bych uhlokresbu na omítce nefixovala.
Ke kreslení použijeme uhel na plátno a dřevo buď k načrtnutí podkresby pod olejomalbu, temperu, k vytvoření hotové skici nebo jako malbu samotnou společně třeba s bílou temperovou barvou. V takové kombinaci vznikají nádherná díla.
Podkresbu bychom měli zafixovat, aby se nerozmazala a neušpinila tak třeba lazury. Osobně nemám ráda barvy umazané
od uhlu ani v pastozní malbě.
Uhel sundáme pomocí bavlněného hadru. Velmi lehounce uhel sprášíme z plátna a dřeva pryč. Nesmíme použít hadr k utření jako na podlahu. Uhel bychom tak pouze zatlačili a gumovat nemůžeme, protože použitím gumy bychom nadělali mastné fleky a fixovací médium nebo barva by posléze na plátně ani dřevě nedržely.
Uhlokresbu musíme na plátně a dřevě
Jak budeme na uhel při kreslení tlačit, trochu ovlivňuje i naše povaha. Rytmus záleží i na tom, v jakém jsme rozpoložení a jestli se bojíme, nebo se naopak s vervou vrhneme do díla. Jestli je správné na uhel přitlačit, to vám nedokážu říct, záleží vždycky na výsledném dojmu. Raději se ze začátku budeme držet toho, že méně je více, kresba tak zůstane svěží. Přidat můžeme vždycky, ubrat moc dobře nelze. Pozor taky na to, abychom kresbu celou nezačernili. Nechme jí prostor a vzdušnost.
Jak uhel držíme v prstech závisí na tom, jestli sedíme nebo stojíme u stojanu a jestli kreslíme detail, nebo expresivně. Určitě se vyplatí mít při práci různě široké uhly. Tenoulinký uhel použijeme pouze pro detail (oči, uši), středně tlustý uhel pro kresbu samotnou a opravdu široký uhel (v cm) pro veliké plochy třeba při figurální kresbě.
Záleží také na velikosti a zrnitosti papíru, na který chceme kreslit. Na malý papír nepoužijeme uhel tlustý a naopak na veliký formát papíru bychom tenký uhel taky neužili. Pokud však přeci jen budeme kreslit malinkatým uhlem na velikou plochu, tak musíme zamezit riziku, že se budeme více věnovat detailu a neohlídáme si celkovou kresbu. Pokud kreslíme na hodně zrnitý papír, pak zrnitost využijme k celkovému výsledku. Titěrnosti však na hrubém papíře těžko nakreslíme. Před zahájením samotné kresby bychom si proto měli pořádně rozmyslet, co a na co chceme kreslit.
Uhel by nás také měl vést k tomu, že budeme kresbu uhlem více zjednodušovat, jakoby mělo vzniknout až abstrahované dílo.
Lisovaný uhel je v prvé řadě uhel umělý. Je to směs černého prachu ze sazí (lampová čerň) a rostlinného pojidla.
Umělý uhel je lisovaný do roubíků a můžeme se s ním setkat již jako s upraveným roubíkem v tužce - uhlová tužka. Lisovaný uhel můžeme koupit v různých tvrdostech od měkkého až po nejtvrdší.
Věřte nebo ne. Nám, kteří máme velmi blízko ke grafice a kresbě tužkou, se bude umělým uhlem kreslit daleko lépe,
než malířským uhlem přírodním.
Nebuďte doma sami a přijďte mezi nás. Podíváte se, jak uhel používají druzí a něco nového se jistě přiučíte. Přijďte třeba
na Večerní kresbu. Jste z daleka? Využijte možnost naučit se kreslit uhlem i vy na víkendovém kurzu pro úplné začátečníky.
Do ateliéru jsem se dostala tak, že jsem ho založila. Vystudova jsem SUPŠ sv. Anežky v Českém Krumlově. Začala jsem oboremrestaurátorství deskových maleb, ale ve třeťím ročníku nám obor ministerstvo zrušilo a byla z toho najednou užitá malba.
Čas na vlastní tvorbu si "kradu" o víkendech....Více o lektorovi
Jak mít nejnovější informace z ateliéru? Přihlaste se k jejich odběru.
Informace o ochraně osobních údajůZavolejte Lence Husárikové
Napište komentář