Julius Mařák - Podzimní večer

Malíř, na jehož obraz krajinomalby se právě díváte, patřil a právem stále patří mezi významné české krajináře, dalo by se říci, že Julius Mařák je nejlepším a dodnes nepřekonatelným "krajinomalířem".

Julius Mařák byl a je mistrem nejen proto, že působil jako učitel a vychovatel mladých umělců na pražské Akademii výtvarného umění (AVU) od roku 1887 až do své smrti v roce 1899, ale hlavně proto, že měl svůj vlastní názor na krajinu a svůj vlastní způsob, jak ji zobrazovat.

Julius Mařák byl velmi svérázným, svébytným člověkem, a přesto byl jemným a hbitým kreslířem. Jeho krajinomalby jsou působivé, mají své kouzlo a jsou tvořené dle jeho realistického osobitého

vidění. Na krajinu pohlíží jako na kus přírody, třeba někdy jenom na malý kus, kout lesa, skálu, hladinu rybníka, ale v celku, se všemi zvláštními tvary porostu, útvarů půdy a hlavně s celým ovzduším.

Obraz "Podzimní večer"

Světlo a stín, to jsou dva živly, které utvářejí tuto krajinu (krajinomalba Podzimní večer). Přísvit, šero, černé stíny a jasná světla tu pracují tak, abychom také my diváci zažili to, co cítila umělcova duše. Julius Mařák jako každý jiný umělec se s námi dělí o všechny dojmy, o celou nádheru, kterou vnímal. Má velmi jemný cit a je právem nazýván "milovníkem přírody". Dokázal si všímat detailů, které mistrně a jemnou rukou a naprosto přesně maloval ve svých obrazech - podrobnosti v korunách stromů, v trávě, v kamení. Vždy se dokázal vyvarovat "kýči" a ve svých dílech nepřehánel nic, ani světlo a stín, křiklavé barvy a neobyčejné předměty. Od Mařáka je kresba krajiny pohlazení po duši.

Podél cesty vidíme několik holých stromů, ovčák žene stádo k domovu. Obloha dohořívá odstíny barev sirnatě žlutými tóny, druhý plán obrazu je tmavý, ale záblesky světla oživují popředí s loužemi a s hrbolatými cestami (první plán výstavby obrazu). Ve třetím plánu můžete vidět lesknoucí se hladinu řeky. Atmosféru olejomalby Podzimního večera uzavírá klid nad uhasínajícím dnem.

Pár slov o malíři

Julius Mařák je považován za "hudebního malíře". Narodil se a navštěvoval školu v Litomyšli. Měl se stát hudebníkem a když Mařákův otec zanechal služby hospodářského úředníka a později přišel i o své úspory, dostal se Julius na rozcestí - vybrat si mezi hudbou a malířstvím. Ještě ve Vídni, kde studuje malířství, stále cvičí a hraje na klavír. Ve Vídni tvoří svoje první kresby a obrazy, kterými se hned proslavuje, např. Les, Lesní charaktery - soubor kreseb, ve kterých se snad poprvé malíř přiznává k lásce ke stromům a znalostem lesa. Pak maluje Čapí sněm nad jilmy, Večer v říjnu v lese, Večer v jižním lese istrijském. V Rakousku kreslí pro časopisy Waldheim a Monatshefte, jeho kresby krajiny jsou reprodukovány dřevorytem a leptem na kovové desky jako výseky z přírody, okraj lesa, lopuchy u vody, parkovou bránu a v knihách vydává svoji Lesní samotu, maluje Čtyři roční počasí, Ráno a večer, a vždy jsou jeho díla malována hudebně a dodnes nám jeho díla zní. Můžeme se při pohledu setkat  s tichou melodií houslí za měsíční noci, když se les vlní ve větru můžeme zaslechnout táhlý zvuk varhan. Potůčky, na které dopadá sluneční světlo skrz koruny vysokých stromů sebou nesou píseň. Mařák a jeho malba i kresba krajiny dovede vždy uchvátit, vždy rozezvučí právě tu notu, která se pak ozve i v duši diváka....ve vaší duši.

Julius Mařák se stává profesorem na AVU v Praze. I když na AVU prosakují nové směry výtvarných děl a výrazů, Mařák maluje svoje lesy (Šumavský les), svoje české hrady (pro Národní muzeum), maluje svoje české krajiny za ložemi v Národním divadle. Snaží se zachytit nové podněty, prosvětlit svoje obrazy, zjednodušit provedení, a přesto zůstat v jádru věrným a citlivým pozorovatelem a znalcem přírody, kterým byl od počátku. Říkalo se, že si rád zabásnil a pravdou je, že Mařák byl básníkem krajiny. Nikdo zatím jeho díla nepředčil, nedokázal tak namalovat kraj se všemi jeho součástmi jako Mařák. Znal rozdíly mezi lesem borovým a bukovým, znal každý strom a znalci flóry ihned poznají, na který druh stromu či keře se právě dívají. Mařák byl poctivým básnickým duchem, realistickým krajinářem s něžností hudebníka, jehož obrazy nám zpívají jedinečné a nekonečné, a přesto vždy nové písně ještě dnes, v 21. století.

Julius Mařák se stal zakladatelem české krajinářské školy a vychoval nespočet malířů. Díla většiny z nich se snažíme koupit na aukcích nebo se alespoň těšíme z jejich děl v galeriích a muzeích. Namátkou jmenujme A. Kalvodu, K. Langra, R. Havelku, A. Minaříka, O. Lebedu, A. Slavička, F. Engelmüllera, V. Březinu, J. Ullmanna, A. Satra, F. Pečinka, J. Krále, F. Kavana, J. Panušku, S. Lolka, O. Bubeníčka, B. Dvořáka, B. Plaška a J. Honsu. V jejich dílech se určitě objevuje vedení Mařáka, ale žádný z nich svého profesora nikdy nenapodoboval. Mařák je vedl k lásce ke světu, který je tak krásný a učil je dobrému malířskému řemeslu. Veliká výstava Mařákových žáků v roce 1929 v Obecním domě v Praze toho byla důkazem.

Co vy a Julius Mařák a jeho díla? Podělte se o váš názor s dalšími čtenáři níže v komentářích. Děkujeme.

Namalujte si krajinu jako Julius Mařák na tříměsíčním kurzu krajinomalby pro začátečníky.

Mějte přehled o tom, co se u nás právě děje

Jak mít nejnovější informace z ateliéru? Přihlaste se k jejich odběru.

Formulář byl odeslán, děkujeme.

Kurzy malování a kreslení

Náš ateliér

v Praze na Jiřáku

  • Přemyslovská 2346/11, Praha 3
  • Otevírací doba: Po-Pá od 9 do 19 hod
  • mapa

Možnosti platby

  • Hotově
  • Online
  • Převodem
  • Poukázky
  • Kartou